Narval a běluha si šli zaplavat

Narval jednorohý (Monodon monoceros) je menší ozubený kytovec, jediný žijící zástupce rodu narval a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi narvalovití (druhým je běluha severní). Žije v mořích okolo severního polárního kruhu. Lidově bývá často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho nejoblíbenější druhové jméno zavádějící – jeho slavný roh je ve skutečnosti zub, protažený levý špičák horní čelisti. Jedná se o jednoho z kytovců, kteří žijí v severních polárních oblastech celoročně, ne jen v době léta. Vyskytují se převážně na rozhraní Severního ledového oceánu a Atlantiku a v ruských oblastech Arktidy. Jelikož je jejich výskyt limitován na oblast mimo souvislou ledovou pokrývku, mění se rozsah jeho výskytu v závislosti na ní. V průběhu roku narvalové migrují: v létě se pohybují poblíž pobřeží, v zimě se stahují do hlubších hustě zaledněných oblastí, často se vydávají překvapivě daleko pod souvislou ledovou pokrývku, přičemž k dýchání využívají občasně se vyskytující díry. Aktuální celková populace se odhaduje na cca 50 tisíc kusů. Zdroj: wikipedia.org

Zdroj: ČTK/AP/Frederic ScheiberBěluha severní (Delphinapterus leucas Pallas, 1776) je ozubený kytovec z čeledi narvalovitých typický svou bílou barvou. Přezdívá se jí „mořský kanár“, protože se dorozumívá mnoha zvuky. Má též bohatou mimiku. Pro běluhy severní je charakteristické jejich bílé zbarvení, podle kterého byly pojmenovány. Jejich průměrná délka se pohybuje kolem 4,5 metru, někteří jedinci však mohou dorůst až 6 metrů a vážit i 1900 kg. Průměrně se ale hmotnost pohybuje od 700 do 1600 kg. Samci bývají větší než samice. Mláďata jsou světle šedá a bílou barvu získají po dosažení pohlavní zralosti ve čtyřech letech. Zuby jsou kuželovité, všechny stejné, dlouhé až 6 cm a v průměru měřící asi 2 cm. Vyskytují se ve studených mořích Arktidy a na jih pronikají až do řeky Sv. Vavřince či do sibiřských řek. V minulosti se vyskytovaly i v Baltském moři.