Statistika z kolínského okresu dále uvádí, že kandiduje nejvíce žen mezi 40 a 44 lety (6,07 procenta), dále mezi 45 a 49 devíti lety (5,34) a 60 a více let (5,01 procenta). O veřejnou funkci neusilují ženy do 19 let – takové kandidátky jsou pouze na okrese dvě. O něco lepší, ale zase ne o moc, to je v kategorii 20 až 24 let – to je kandidátek na okrese 20.

Existuje ale vysvětlení, proč se tolika ženám do politiky nechce? Jana Kuncířová, která kandiduje na druhém místě v Kolíně za ANO, řekla, že to je otázkou ambic – a také, jestli kandidaturu ženě dovolí čas. „Třeba žena nemůže kandidovat, protože má rodinu, domácnost a svoje zaměstnání. Já jsem věkově trochu výš, už na to má člověk čas,“ řekla.

Spisovatelka Irena Fuchsová, která kandiduje za Změnu pro Kolín, na dotaz, proč je podle ní v politice tak málo žen, odpověděla stručně. „Já si myslím, že pánové si ten fotbálek kopou radši sami,“ řekla. Sama kandiduje již potřetí. „Než bych vysvětlovala lidem, proč už nekandiduji, do toho jdu potřetí. Buď budu zvolena, nebo nebudu,“ podotkla.

Atletka Kateřina Šafránková kandiduje za Kolíňáky na sedmém místě. Podle ní tolik žen v politice není nejspíše kvůli tomu, že se tato oblast dlouho brala za „mužskou“ záležitost. „Postupně se to ale mění a ženy se do politiky postupně začínají propracovávat,“ řekla.

Blanka Douchová kandiduje na pátém místě v Týnci nad Labem za Týnec nad Labem 2018. Kandidovala již před čtyřmi lety, není v politice žádným nováčkem. „Hodně se angažuji do hasičů, proto mi to z mé pozice přijde normální,“ řekla. Co se týká kandidujících, nedělá podle svých slov rozdíly mezi ženami a muži.


Podobně to vidí i kouřimská starosta Zuzana Čiháková, která kandiduje na prvním místě kandidátky Kouřim – náš domov, SNK. „Nepřemýšlím o tom. Nerozlišuji v politice mužské a ženské role,“ odpověděla stručně.

Podle politologa Vladimíra Srba, prorektora kutnohorské Vysoké školy politických a společenských věd, se ani odborníci příliš neshodnou na důvodech, proč se v českém prostředí tolik žen o aktivní politiku nezajímá. „ Jednou možností je, jak to většinou líčí feministické organizace, že politické prostředí je u nás vysloveně maskulinní, muži mají potřebu dokazovat si, co všechno umí, předhánějí se v "ulovené kořisti" a ženy mezi sebe pustit nechtějí,“ řekl.

Další možností podle něj je skutečnost, že politika vyžaduje plné nasazení a ženy se chtějí realizovat i v jiných rolích – třeba v zaměstnání, v rodině, v koníčcích. „Ženy chtějí všemu dát 100%, muži se snadněji přimějí k šizeních svých jiných rolí. Ale možností je i to, že ženy zkrátka současné pojetí české politiky nebaví a řeknou si, že do skupiny takto se chovajících a jednajících jedinců patřit nechtějí,“ dodal Vladimír Srb.

Z historického hlediska třech posledních voleb je ale třeba dotaz, že oproti roku 2006 výrazně vzrostl počet kandidujících žen – téměř o pět procent. V roce 2006 totiž bylo žen pouze 28,87 procenta. V roce 2010 to bylo 32,17 procenta – významný nárůst. Za další čtyři roky v roce 2014 kandidovalo 31,67 procenta žen a letos to je 33,37 procent.