Návštěvníci mohou památku navštívit po celý rok a navštívit lze tři průvodcovské okruhy. Oblíbená je návštěva sklepních prostor. Ty v minulosti obývala čeládka. Návštěvníci navštíví černou kuchyni, lednici i šatlavu. Nevynechají ani místnost, kde se v minulosti porážela a zpracovávala menší domácí zvířata. Součástí okruhu je také návštěva prvního patra, kde byla kancelář panského hejtmana, bílá kuchyně, zbrojnice a společenská místnost.

Druhý okruh provede návštěvníky reprezentačními místnostmi. Ty se nacházejí ve druhém podlaží. Příchozí navštíví ložnici, jídelnu, Bertchtoldovu ložnici, společenský a svatební sál a kancelářskou místnost. Okruh zahrnuje také dámskou ložnici a nádherný ochoz svatebního sálu s prohlídkou malovaného záklopového stropu ve třetím nadzemním podlaží.

Poslední nabízený okruh myslí na děti. Sestává z prohlídky ložnice princezen, společenské místnosti a ložnice černokněžníka. Děti si na prohlídku mohou zapůjčit stylový dobový kostým.
Kromě těchto okruhů zámek nabízí také noční prohlídky.



Stavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil na počátku 17. století Karel Záruba z Hustířan, když stará tvrz přestala vyhovovat nárokům na bydlení. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce. O dva roky později Karel Záruba zemřel a panství zdědil jeho syn Jan Záruba z Hustířan. Majetek mu byl v roce 1631 zkonfiskovaný. Poté vystřídal zámek několik majitelů, až ho v ražbě roku 1750 získala hraběnka Augusta Kinská. Ta v radimském sídle žila až do roku 1759, kdy zemřela. Její syn prodal Radim knížeti Aloisi Josefu z Lichtenštejna.

Lichtenštejnové pak vlastnili zámek následujících 144 let. Zámek rodina používala jako sídlo správy statku a byty pro úředníky. Právě k novému účelu byl zámek přizpůsobený. Při velké přestavbě v roce 1842 byla zrušená kaple ve věži a následně byl zřízen pouze modlitební koutek v severním rohu chodby 1. patra paláce.

V roce 1927 koupil zámek od Jana z Lichtenštejna doktor Jaroslav Bukovský. Ze zámku se stalo reprezentativní soukromé sídlo a došlo v něm k řadě stavebních úprav; budova byla elektrifikována, byly stavěné pseudorenesanční štíty a výrazně byl upravený také park. Původní francouzský park byl osázen vzácnými dřevinami a přetvořený na park anglický.

V roce 1950 byla na zámek uvalena státní správa a budova sloužila Místnímu národnímu výboru. Ten v prostorách památky zřídil kanceláře a knihovnu. Paní Bukovská směla dožít v části zámku. Obecní úřad využíval zámek až do roku 1994, poté byl v restituci vrácený rodině Bukovských. Ti ho po deseti letech prodali Antonínu Dotlačilovi. Nový majitel zahájil generální opravu zámku a kromě zpřístupnění zámku veřejnosti otevřel také zámeckou kavárnu a v části zřídil penzion. Před dvěma lety však rodina Dotlačilova prodala zámek Bohuslavu Opatrnému. Nový majitel postupně obměňuje původní expozici a na zámku vzniká také specializovaná sbírka starých houslí.

Zámek v Radimi je unikátní renesanční památkou Kolínska, ve které se dochovalo překvapující množství renesančních i barokních detailů a unikátní atmosféra neznámého šlechtického sídla, a to i přes nevhodné využití po roce 1785 a zejména v letech 1949-90. Místnosti v přízemí paláce a některé místnosti 1. patra jsou sklenuty renesančními výsečovými klenbami se štukovými žebry a rozetami, na vnějších zdech paláce i vnitřních chodbách jsou renesanční bosované portály dveří i oken. V místnostech 1. a 2. patra se dochovaly unikátní renesanční malované trámové stropy z doby po roce 1609 vyzdobené listovci, rozvilinami a pestrou paletou kompozic s ptactvem, ovocem, hudebními nástroji a mytické motivy. Unikátní jsou také dochované původní renesanční krovy zámeckého paláce z let 1608–09.

Otevírací doba zámku Radim v období září – prosinec 2017: soboty + neděle 10:00 – 16:00 hod. Možnost prohlídek pro větší skupiny po předchozí domluvě i v jiných dnech. Sledujte také kalendář našich kulturních akcí.