Jak uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku Kolín Jaroslav Tomášek, jednotlivé spolky na Kolínsku ochranu srnčat organizovaly samy, koordinovaná akce pro celý okres letos nebyla. „Podle mých informací vše proběhlo v pořádku,“ uvedl Jaroslav Tomášek.
K mysliveckým spolkům, které se do záchrany srnčat stejně jako v předchozích letech pustily, patří i spolek v Cerhenicích. Ten podle slov předsedy Vlastimila Cintla takto zajišťuje plochu o výměře kolem 13 hektarů. Spolek za několik tisíc nakoupil účinné plašiče.
„Ačkoli povinnost plašení zvěře při senoseči ukládá zákon zemědělci, v praxi to většinou funguje tak, že tuto povinnost za ně suplují zdarma a dobrovolně myslivci. Nejinak je tomu i u nás. Úspěšnost plašení je u nás díky naší aktivitě téměř stoprocentní. Bohužel, toto platí pouze pro spárkatou zvěř – u nás srnčí. Zajíci, ptáci a jejich snůšky jsou hlavně v případě mláďat odsouzeni k záhubě,“ uvedl Vlastimil Cintl.
Význam spolupráce zemědělců a myslivců zdůrazňuje také Robert Hofman, jednatel společnosti Poline, která obhospodařuje kolem dvou tisíc hektarů polností. „Při senosečích je to problém, srnčata jsou prostě ještě malá a neodejdou, musí se vyhánět,“ říká Robert Hofman s tím, že letos co do aktuálních žní napomohlo to, že začaly déle a mláďata zvěře jsou už prostě větší. „Spolupracujeme s myslivci, mnozí z našich zaměstnanců přímo myslivci jsou. Kombajn nejede zas tak rychle, když vidíte, že se před vámi něco hýbe, zpomalíte a dáte třeba bažantům a koroptvím prostor, aby utekli. Jako všechno i toto je o lidech,“ řekl jednatel přímo z kabiny kombajnu.
Ve fázi testování je aktuálně v ČR vyhledávání živočichů v polích pomocí dronů s termovizí, což by mělo přinést efektivní způsob záchrany zejména ptáků a malých zajíčků. Nutno ale samozřejmě dodat, že cena takovéhoto zařízení se pohybuje kolem sta tisíc korun.