Sedmadvacetiletá žena se se všemi nástrahami poprala lépe než někteří muži a u 43. výsadkového pluku v Chrudimi tím mimo jiné získala možnost být nasazena v některém z komand přímo v boji. Je teprve druhou ženou v historii, které se to povedlo.

„Jsem šťastná, že jsem to zvládla. Hodně sportuji, ráda cvičím a běhám. Chtěla jsem ale, aby to bylo něco víc, než jen koníček či zábava. Chci být užitečná,“ svěřila se Deníku v exkluzivním rozhovoru bezprostředně po skončení posledního náročného testu, kterým byl běh s nosítky na tři kilometry.

Kromě základních fyzických testů, jako je určitý počet shybů, kliků a běh, šlo o náročné několika kilometrové pochody se zátěží. V noci musela zvládnout osmihodinový pochod s pětadvacetikilogramovou zátěží či zrychlený přesun na deset kilometrů se zátěží patnáct kilogramů. Dále překážkovou dráhu s kládou a současně přitom pracovat v týmu.

„Vedla si skvěle. Popravdě na začátku prvního dne jsem ji moc šancí nedával. Jako jediná žena mezi účastníky to ale zvládla, proto letos již podruhé přepisujeme historické tabulky. Po úspěchu mladé studentky VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové z června máme další absolventku výběrového řízení pro kategorii "A – bojové jednotky,“ musel uznat kvality Karolíny rotmistr a tiskový mluvčí 43. výsadkového pluku v Chrudimi Jakub Debrecenyi. 

Ovládá tři světové jazyky

Před náborem do armády pracovala Karolína jako jazyková lektorka. Umí tři světové řeči. Kromě angličtiny a francouzštiny i japonštinu. „V Japonsku jsem i nějakou dobu pracovala v hotelu. Myslím, že hlavně francouzštinu bych mohla v armádě uplatnit,“ míní Karolína, která tvrdí, že o podobné práci toužila už delší dobu, a když se naskytla příležitost přihlásit se do výběrového řízení k výsadkovému pluku, neváhala ni minutu. Z její rodiny sice u vojáku nikdo nesloužil, ale předpoklady tam i tak byly.

„Můj otec byl pětadvacet let u policejní zásahové jednotky a u policie pracuje i moje sestra. Stála jsem o to poměřit své schopnosti a mám ráda větší fyzickou zátěž, proto jsem zvolila armádu, kde jsou nároky mnohem vyšší než třeba u policie,“

A co ji dělalo při fyzických testech největší problémy?

„Jsem menší postavy, takže větší problém mi dělalo zvládnutí příkopu,“ svěřila se Karolína. Po celou dobu testů je bedlivě sledoval psycholog, jehož hodnocení patří k důležitému konečnému hodnocení, zda testy zvládli, či nikoli. Na závěr ještě musela podstoupit psychotesty a sepsat motivační esej. „Láká mne jistý řád, který v běžném životě chybí a postupně se z něj vytrácí jistá zodpovědnost,“ popsala své motivace Karolína. Nasazení ve vojenské misi se nebráním ani se jí neobává, ale vzhledem k převaze mužů v těchto bojových jednotkách to nepředpokládá.

„Spíš si myslím, že mne to nepotká. Měla bych být zařazena na pozici zabezpečení velení, kde je více žen, takže v tomto směru se výhradně mužského kolektivu neobávám,“ konstatovala Karolína.

O tom, že je teprve druhá žena, které se něco podobného povedlo dobře věděla. „Sledovala jsem, že testy na jaře zvládla první žena. I to mne inspirovalo k tomu, že bych to mohla zvládnout také,“ dodala Karolína.