Jak popisuje tehdejší náladu ve společnosti politolog a historik Vladimír Srb z Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře, většina občanů města Kolína – ostatně i jiných středočeských měst – vznik státu přivítala.

„Dnešní mýtus o svobodné a prosperující habsburské monarchii by drtivá většina občanů Československa označila v roce 1918 za zcela nepřijatelný a hloupý. Všech se totiž dotkly pozitivní změny - začali jsme poprvé v dějinách budovat vlastní demokratický stát, který zaručil všechna základní práva všem občanům, bez ohledu na národnost, pohlaví, vyznání či politické přesvědčení,“ řekl.

S tím se pojí ale další věci – vznikl právní systém zaručující rovnost všech před zákonem. Každý plnoprávný občan se mohl podílet na politické aktivitě. „To zde dosud nikdy nebylo. Odchod monarchie tedy nikoho, kromě těch, kterým bývalý systém přinášel nestandardní výhody, nezarmoutil, naopak, její konec přinesl v politických a společenských otázkách pozitivní změny,“ vysvětlil Vladimír Srb.

První volby v novém státě byly volby komunální – odehrály se v červnu 1919. A jak vysvětluje historik Vladimír Srb, nový československý stát byl jedním z prvních, kde platilo skutečně všeobecné volební právo – včetně volebního práva pro ženy.

„Lidé se o volby zajímaly a dodnes například cituji studentům zápis z kolínské kroniky, který volby popisuje. Tak skvělý popis volebního procesu jsem jinde nečetl, kronikář popsal detailně, co je volební urna, jak se do ní lístky vhazují a jak se zajistí tajnost volby,“ vysvětlil.

Volby byly ale pro občany demokratického státu novinkou. Stávalo se, že někteří nevěděli, jak volit, nerozuměli problematice? „Nezaznamenal jsem nikde žádnou kritiku, že by lidé nevěděli, jak se má volit. Z tohoto úhlu pohledu se pak dnešní vzdychání politiků nad tím, že voliči vlastně ani neví, jak se volí, jeví jako humorné,“ řekl Vladimír Srb.

Nový demokratický stát ale neznamenal okamžitou změnu, co se týká fungování státní správy. Běžná agenda fungovala prakticky beze změn, jen již ne pod hlavičkou monarchie, ale jménem nového státu.

„Se správou města Kolína, ale i většiny měst dnešního Středočeského kraje, se nedělo nic, protože starosta města i mnozí zastupitelé byli členy místního Národního výboru. Všechny úřední změny přicházely postupně, takže obvykle nezpůsobily občanům žádné problémy, mnohé předpisy z dob rakouské říše platily i v průběhu první republiky,“ podotkl politolog.

První dny nové republiky přinesly razantní změny – na ty běžné, úřední, došlo až později. „Asi nejvýraznější zásah do běžného života přineslo provedení měnové odluky na přelomu února a března 1919. Tato odluka už někomu problémy přinesla, jak uvádějí středočeské prameny, tak především věřitelům, kterým dlužníci začali urychleně vracet peníze, které pomalu ztrácely hodnotu,“ podotkl Vladimír Srb.

„Ale jinak se dá bez jakékoliv pochybnosti označit vývoj událostí 28. října a několika týdnů poté za nejlépe provedený státní převrat v našich dějinách,“ dodal.