Celkové náklady na opravu se předpokládají více než 110 milionů korun.

„Díky této podpoře dojde k záchraně a opětovnému využití desítky let opuštěného historického domu v centru Kolína. Budova po rekonstrukci nabídne důstojné prostory pro zřízení stálé expozice o dějinách města, přírodovědné expozice a pro pořádání krátkodobých výstav," říká Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea Kolín, kterému bude objekt po rekonstrukci sloužit jako hlavní budova.

Návštěvníci zde najdou také víceúčelový sál, muzejní obchod a městské informační centrum. S pracemi na opravě by se mělo začít už v červnu 2014, dokončení se předpokládá v druhé polovině roku 2015. Dojde k rekonstrukci dochovaného domu i jeho rozšíření ve stopě zaniklého objektu na nádvoří, který byl v 50. letech zbořen.

Když Kolín poprvé ve své funkci navštívil středočeský hejtman Josef Řihák, nazval Veigertovský dům nejhorším na celém náměstí. „Je to jeden z posledních neopravených objektů na náměstí, které je jinak moc hezké," konstatoval hejtman. Kraji se následně podařilo dohodnout se s majitelem na odkoupení jeho podílu za více než sedm milionů korun. Spor o hodnotu tohoto maličkého podílu se táhl dvacet let. „Mimosoudní domluva je vždycky lepší," dodal Josef Řihák.

Veigertovský dům, tedy dům čp. 8 na Karlově náměstí v Kolíně, byl coby hlavní budova muzea vyřazen z provozu na začátku 80. let, od té doby je bez využití a chátrá. Muzeum ji užívalo zhruba od 20. let minulého století, kdy zde sídlilo jedno z tehdy dvou kolínských muzeí. „Ve městě fungovalo Městské muzeum a polosoukromé Literární a umělecké sbírky města Kolína," vysvětluje Vladimír Rišlink.

„Obě muzea se sloučila v poválečném období a dala základ dnešního Regionálnímu muzeu v Kolíně," popsal Vladimír Rišlink. Muzeum dál sídlilo v domě na náměstí, který od 19. století z větší části patřil židovské rodině Turnauových. Většina rodiny nepřežila holocaust. Dnes žijí potomci majitelů, kteří byli do doby dohody s krajem o vykoupení vlastníky pěti osmnáctin objektu.

Počátkem 80. let se v domě objevily vážné statické poruchy. „Po stavbě kulturního domu vznikly problémy v podloží historického jádra města, celá jižní strana náměstí se začala hroutit. Veigertovský dům patřil k nejvíce poškozeným," vysvětlil ředitel muzea. Takže objekt musel být vyklizen, uzavřen a začalo se s rekonstrukcí. Jenže jen začalo, dokončena nebyla nikdy, protože po roce 1989 byl vznesen restituční nárok na zmíněnou část nemovitosti.