Kraj totiž schválil dofinancování této finančně náročné akce. Ačkoli by měl kraj zaplatit pouze deset procent z celkové částky, nejedná se zrovna o zanedbatelnou sumu.

Podle starosty Zásmuk, Jiřího Pechara, jde asi o osm milionů korun. Větší část potřebné sumy by město mělo získat z fondů. Hovoříme o částce, která se přibližuje osmdesáti milionům korun.

„Podmínkou zastupitelstva bylo, aby dofinancování hradil kraj," prozradil starosta. Podle něj by město nenašlo tolik peněz, aby se o zbytek potřebné sumy mohlo postarat.

Zásmuky na základě dohody o financování projektu objekt bývalé skládky již převzaly do svého vlastnictví.

Všechno je však prozatím pouze na bázi příslibů. V současné době se pracuje na uzavření smlouvy se státním fondem životního prostředí a od toho se bude prý odvíjet všechno ostatní.

„Jakmile bude jasné financování a budou uzavřené veškeré smlouvy, může se začít," odpověděl Jiří Pechar na otázku, kdy se začne se sanací v klidné lokalitě, která je častým cílem vycházek lidí, zejména pejskařů.

A jak dlouho může náročná sanace bývalé skládky trvat? Kdy si budou moci zásmučtí občané oddechnout, že nádherné prostranství není zatíženo toxiny a snad i karcinogenními látkami?

Jiří Pechar nechtěl spekulovat o datu, jelikož jak jsme uvedli, zatím stále ještě nejsou podepsané smlouvy. Samotná sanace by však neměla trvat déle jak dva roky, uvedl Pechar s odvoláním na zhotovitele, kterého již město vybralo.

Předpoklad byl, že se sanací se začne v březnu tohoto roku, což se bohužel nestalo. „Táhne se to," zhodnotil starosta zřejmou věc. Prozradil však, že nechce s takto náročnou akcí začínat, aniž by měl jisté její finanční krytí.

Prý se mu totiž již stalo, že začal projekt, na který měl přislíbený jistý finanční obnos a peníze přišly na účet města až dva roky po dokončení daného projektu.

„Už nikdy to takhle neudělám, nechci riskovat," vysvětloval Pechar.

Je zřejmé, že v rozpočtu města není tolik financí, aby akci alespoň prozatím pokryly a starosta nechce město zadlužovat.

A co mají Zásmučtí s Vlčím dolem v pánu do budoucna? Jak využijí vyčištěnou část přírody?

„Budou tam zatravněné plochy používané pro potřeby města," uvedl Pechar. Podle něj však ještě není jasné, jak vše dopadne.

O zalesnění se podle něj však pravděpodobně jednat nebude. Kořeny stromů by totiž za několik let mohly poškodit fólie, které se budou pod novou hlínou nacházet. O samotném využití tedy Jiří Pechar v tomto okamžiku, kdy se ještě nezačalo se samotnou sanací, spekulovat nechtěl.

Na rozhodnutí mají tak v Zásmukách ještě spoustu času.

(lma)

Kdy vznikl problém s toxiny v lokalitě Vlčí důl?

V sedmdesátých letech minulého století do této lokality, bývalé Pražské cihelny, vyvážela místní firma Astrid národní podnik průmyslové odpady. Nechyběly splaškové vody, stavební suť nebo komunální odpad. Největším problémem se staly dvě odpadní nádrže. Postupem času Pražské cihelny i firma Astrid zanikly. Skládka a nádrže plné chemikálií však zůstaly. Firma Astrid, která se zabývala výrobou vanilky a která průmyslový odpad na skládku odvážela, se později přejmenovala na Aromavanillon. „Aromavanillon však v roce 1992 zkrachoval," nastínil Milan Petr z občanského sdružení Český svaz ochrany přírody. V minulosti byly dokonce snahy ze strany kolínského Vodohospodářského úřadu o sanaci skládky. „Sanace se nezdařila. Došlo pouze k částečné sanaci. Důvodem byly peníze likvidace skládky by stála dvacet až čtyřicet milionů korun. Byla by nutná výstavba čistírna odpadních vod, takže k této částce je nutné navíc připočítat její provozní náklady," poznamenal Milan Petr. Místo bylo pro skládku naprosto nevhodné. Spodní vody totiž vyplavují nahromaděné chemikálie do okolí. Chemikálie nemají akutní toxicitu, ale jistým rizikem pro své okolí jsou.

Archiv Kolínského deníku