„Předně bych chtěl Kolínskému deníku poděkovat za prostor k vyjádření. Nemám mnoho příležitostí popisovat a vysvětlovat naše kroky, naši práci na kraji co se týče Kolínska, protože zde jsou pouze dvě periodika. Zatímco Kolínský deník se chová profesionálně, čehož důkazem je i tato možnost vyjádřit se, v kolínském týdeníku prostor nedostávám," uvedl Marek Semerád.

Jak tedy hodnotíte práci krajské koalice ČSSD a KSČM na Kolínsku?
Kolín a Kolínsko se za vlády ČSSD na kraji, která letos trvá již osm let, dočkaly mimořádného a nebývalého rozmachu. Zdaleka se to netýká jen samotného Kolína a už vůbec ne pouze Cerhenic, které jsou někdy posměšně zmiňovány. Týká se to především kolínské nemocnice, která prošla obrovskou změnou, obrovskou modernizací, a myslím, že každý pacient či návštěvník nemocnice to vnímá a snad i ocení. Otevřela se nová oddělení i celé nové pavilony – centrální operační sály, nové diacentrum, gerontocentrum, endocentrum, lůžkové oddělení rehabilitace, lůžkový pavilon chirurgických oborů, nové pracoviště magnetické rezonance, krásný dětský pavilon, kožní pavilon, stovky milionů korun šly do nákupu moderních přístrojů. A samozřejmě to není vše, na letošní rok se chystá rekonstrukce bývalé svobodárny a další akce.

Tedy jen nemocnice?
Zdaleka ne. Další oblastí, kde se Kolínsko velmi zmohlo, jsou dopravní stavby. Jako kraj jsme opravili desítky silnic, a to ve všech obcích a městech, ne jen tam, kde jsou starostové za sociální demokracii, to je lež. Uvedu příklad Peček, kde je starosta za ODS, který evidentně není vedení kraje včetně pana hejtmana nakloněn, a přesto tam kraj nedávno zkolaudoval novou silnici, kterou vybudoval ve spolupráci s městem. V Kolíně se uskutečnila řada dopravních staveb – odhlučnění Polepské ulice, kruhový objezd na výjezdu z Kolína směrem na Polepy a Uhlířské Janovice, čímž se vyřešila problematická situace s řadou dopravních nehod. Z dalších investičních akcí musím jmenovat rekonstrukci Veigertovského domu přímo na náměstí v Kolíně, kde spolupracujeme s městem Kolín, které by v tomto objektu mělo mít informační centrum. Nemohu opomenout skanzen v Kouřimi, který prochází velkou rekonstrukcí a dostavbou, zde spolupracujeme jak se starostkou města, tak samozřejmě s ředitelem Regionálního muzea v Kolíně, které je naší příspěvkovou organizací.
Za uplynulých osm let dostaly od krajského úřadu dotace desítky obcí na Kolínsku – Plaňany, Dobřichov, Pečky, Klášterní Skalice, Týnec nad Labem, Doubravčice, Český Brod, opakovaně Krakovany, samotný Kolín. Bez přispění kraje respektive ROPu by se například nikdy nezrekonstruovala kolínská vodárna atd. Myslím si tedy, že za námi je dobrý kus práce a že voliči nebudou volit podle určitého mediálního šumu, který je uměle vypěstovaný, ale že budou především posuzovat práci.

Co nového ve vašem resortu – životním prostředí?
Tento resort prošel za mého působení velkou změnou, navázal jsem na dobrou práci předchozího náměstka, kolegy Petery. Nejvýznamnější akcí je samozřejmě kotlíková dotace. Rozdělili jsme už řadu milionů a letos a v dalších pěti letech se chystáme rozdělit obyvatelům kraje celkem půl miliardy. To znamená, že na každého občana Středočeského kraje, který chce modernizovat topnou soustavu, příspěvek s největší pravděpodobností vyjde. Příjem žádostí se zahájil 15. ledna. Jako náměstek jsem zavedl dotace pro neziskové ekologické spolky. Nejznámější institucí v blízkosti Kolína je záchranná stanice v Pátku, která se i zásluhou Středočeského kraje přestěhovala do Huslíku u Poděbrad, kde se podařilo otevřít novou krásnou stanici. Tuto stanici financujeme a poskytujeme jí peníze na provoz. Ne jak uvedl Kolínský pres, že ji podporuje město Kolín. Toto tvrzení bych srovnal s tvrzením severokorejské propagandy, že se jim podařilo vyrobit vodíkovou bombu. V oblasti životního prostředí bych dále jmenoval třeba spolupráci s Jakubem Vágnerem, s nímž spolupracujeme na revitalizaci rybníku Katlov, mohu zmínit i naši podporu ZOO Chleby apod. Snažíme se také pomáhat obcím, jejichž katastrem protéká říčka Výrovka a její přítoky, aby se zabránilo opakování povodní. Kraj již zadal studii na revitalizaci Výrovky a prostřednictvím povodňového fondu, který byl za mého působení jako náměstka založen, poskytnout městům a obcím peníze. Fond funguje rok a myslím, že se osvědčuje. Nejbližší obcí, která uspěla, jsou Církvice na pomezí Kolínska a Čáslavska, které dostaly peníze na revitalizaci Klejnarky.

Co se chystá letos, v nejbližší době?
Především bychom chtěli dokončit Veigertovský dům, ve spolupráci s vlastníkem sousedního domu si pronajmout sousedící patro, samozřejmě chceme otevřít skanzen v Kouřimi.

Současně s funkcí náměstka jste také starostou v Cerhenicích, co tam se letos chystá?
Cerhenice dostávají řadu dotací, ale převažují dotace evropské a státní, krajské jsou takříkajíc na ozdobu, přestože opozice tvrdí něco jiného, ale to je koneckonců její právo. V letošním roce plánujeme především výstavbu mateřské školy, protože současná již kapacitně nedostačuje. Poté, co jsme vloni vybudovali komunikace, chtěli bychom letos vybudovat chodníky. Budeme otevírat spolkový dům a environmentální centrum. Máme celou řadu projektů, které jsou ve stadiu zrodu.

A co váš soukromý život?
Snažím se ho nezanedbávat. Nerad bych to zakřikl, ale cítím se naprosto spokojený. Je to především zásluha mojí ženy a mých dětí.

Stále se věnujete svému koníčku – běhání?
To jsem poslední dobou zanedbával, protože od nového roku držím nízkolepkovou a bezlaktózní dietu, takže jsem se snažil upravit jídelníček. Až si na dietu zvyknu, pustím se zase do běhání. Zvažoval jsem i vegetariánskou stravu, ale od toho jsem zatím ustoupil. Byl pro mě inspirací australský filozof, profesor bioetiky Peter Singer.

Co byste vzkázal čtenářům v současné době?
Závěrem bych chtěl všem obyvatelům Kolína a Kolínska popřát do celého roku nejen obligátní štěstí a zdraví, ale i to, aby si v kontextu s tím, co se děje především na našich hranicích a v Německu, uvědomili, že tato země je naše. Souhlasím s prezidentem Zemanem, že tato země je naše a je naší povinností ji chránit. Po předcích jsme ji zdědili v poměrně dobrém stavu a je naší povinností ji chránit a našim dětem a vnoučatům ji v podobném nebo v ještě lepším stavu předat, pokud možno bez mešit a dalších ozdob, které sem kulturně a historicky nepatří.