„Díky dochované fotografii, kterou nám poskytla rodačka obce, paní Liehmanová rozená Jiráková, se lípa vysadila 16. 5. 1919. Stalo se tak v rámci celonárodních aktivit vysazování lip na počest vzniku samostatné Československé republiky,“ předeslal v úvodním slovu starosta obce Jaroslav Lukeš. Jak dále uvedl, každý Čech pokládá lípu za národní strom. Těžko najdeme v českých obcí náves nebo náměstí bez lípy. U lípy se scházely a vlastně stále schází generace obyvatel českých zemí. Pod vesnickou lípou probíhaly slavnosti, setkání lidu a rady starších. Ve stínu lípy stávaly i obecní studny, a tak byla lípa vnímána i jako ochránce vody.

„Co všechno se probralo ve večerních hodinách na lavičkách pod lipovými listy, o tom nemáme ani představy,“ usmíval se starosta Lukeš. Lípa podle jeho slov představuje soudržnost mezi slovanskými národy a jejich svobodu. Lípy se sázely i na různých dvorcích a hospodářských usedlostech. Lípa byla stromem osudu. Pokud se lípa zelenala, rodu se dařilo. „V době národního obrození doznala symbolika stromů významných změn. Ve středoevropském kontextu byl dub stále více spojován s germánským národem, zatímco lípa se slovanským. Vše vyvrcholilo na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kde se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. Lípa je živým památníkem a symbolem připomínající naše dějiny. Proto i my si dnes připomínáme svojí přítomností na tomto místě vše to, co bylo výše řečeno,“ shrnul Jaroslav Lukeš.