Oproti předminulému týdnu bylo v Kolíně i Kutné Hoře o 12,1 procenta nemocných méně, v Benešově je pokles o něco nižší pouze o 3,9 procenta. I to je ale pozitivní vývoj.
Čtěte také: Cerhenice budou mít novou atypickou školku
„Rozdíly mezi okresy vznikají velmi snadno tím, že onemocní nějaký větší kolektiv, třeba domov důchodců,“ uvedla Jana Jehličková z kolínského protiepidemického oddělení krajské hygienické stanice k meziokresnímu rozdílu. Ten by ale mohly smazat jarní prázdniny. „Kolektivy nebudou spolu, takže samozřejmě nemocnost poklesne. Už teď ale zůstává spíše ve věkové kategorií starších lidí, kde jsou průběhy pomalejší,“ popsala Jana Jehličková. Když začne prý ustupovat chřipka u dětí, znamená to v praxi, že je epidemie na ústupu.
Lidové pověry
Kromě nemocnosti větších skupin kolují mezi veřejností i jiná vysvětlení rozdílu mezi sousedními okresy. Jde ale spíše o lidové pověry. Například někdy zmiňovaný vliv větrů, které se v rovinatém Polabí mohou prohánět sem a tam, považují hygienici jen za nepotvrzenou hypotézu. „Stejné je to i v případě tuhých mrazů,“ připomněla Jindra Taterová, vedoucí oddělení protiepidemického KHS Benešov, lidovou pověru, že se přenos virových onemocnění zbrzdí s klesající teplotou vzduchu.
Je to právě Benešovsko, kde epidemie chřipky trvá už měsíc a zlepšení je minimální. „Za poslední, šestý kalendářní týden, nemocnost nevýrazně klesla o 4,2 procenta. Činí 1868 nemocných na sto tisíc obyvatel. Pořád se to proto dá hodnotit jako epidemie, protože její hranice je 1600 až 1700 nemocných na sto tisíc lidí,“ uvedla Jindra Taterová s tím, že onemocnění s klinickým obrazem chřipky hygienici zaznamenali naopak mírný nárůst o 2,1 procenta a celková nemocnost v okrese Benešov tak aktuálně činí 465 případů onemocnění na 100 tisíc obyvatel.
Situace na Benešovsku samozřejmě vyvolala některá opatření, která se v platnosti udržují právě už celý měsíc. Vzhledem k tomu, že nemoc má devastující účinky především na malé, zejména čerstvě narozené děti a také staré lidi, je jasné, že právě zařízení, kde se tyto věkové skupiny shromažďují, mají v těchto dnech jiná pravidla, než je běžné.
Kdy očkovat?
Jak se chránit proti chřipce? Na tuto otázku má mnoho lidí nejrůznější odpovědi. Jako první ale většinu zřejmě napadne očkování. Nejvhodnější dobou pro očkování proti chřipce jsou říjen a listopad, aby bylo lidské tělo schopné připravit si protilátky na období, kdy začne chřipková epidemie. Její první vlna obvykle nastává v lednu. „Očkování proti chřipce je vhodné ukončit někdy kolem Vánoc, než začne chřipková epidemie,“ uvedl praktický lékař Jiří Machů, který svou praxi na Kutnohorsku provozuje celkem ve čtyřech ordinacích.
Očkování je doporučováno lidem, kteří trpí jakýmkoliv typem chronického onemocnění. Ať už se jedná o chronické potíže se srdcem, průdušková onemocnění či pacienty, kteří jsou dlouhodobě nemocní. Proti chřipce se však mohou nechat přeočkovat také pacienti, kteří prodělali onkologickou léčbu. „Seniorům tento typ očkování doporučuji vždycky,“ řekl Jiří Machů.
Existují ale i skupiny lidí, u nichž očkování vhodné v žádném případě není. „Je to obvykle u těch pacientů, kde byla nějaká silná reakce po aplikaci vakcíny,“ doplnil Machů. Tato reakce obvykle nastává i u těch pacientů, kteří jsou alergičtí na ostatní vakcíny, například proti tetanu či pneumokokovým infekcím.
Mohlo by vás zajímat: Týden ve zkratce: se starostou na pivu, odložení Natrucu, málo sester i lékařů