„Uděláme rešerši, kolik dětí by se nám mohlo vejít, ale budou to v případě základních škol jednotky. V mateřských školách vůbec nepočítáme, že by se našlo místo pro nějaké dítě ukrajinských uprchlíků. Budeme rádi, když se nám vejdou všechny naše české přihlášené děti,“ říká místostarostka s tím, že město ale určitě chce pokračovat v provozování skupin pro ukrajinské děti, nyní jedná s hasiči o dalších vhodných prostorech. „Ve skupinách nám děti migrují, některé přestaly chodit a vůbec nevíme, kde jsou,“ poznamenala místostarostka.

Její slova o naplněnosti škol potvrzují i ředitelky. „Máme zcela naplněnou kapacitu, jsme opravdu plní až po strop,“ uvedla ředitelka Základní školy Masarykova Renata Jeřábková.

Totéž říká Martina Rokosová, ředitelka Mateřské školy Bachmačská. „Jsme plní. Děti ukrajinských uprchlíků by se měly hlásit zápisem v polovině června, ale už teď po zápisu našich dětí vím, že zhruba 40 českých dětí se nedostane,“ popisuje ředitelka s tím, že mezi těmi, na které místo vyjde, je čtyři až pět ukrajinských dětí, ale jedná se o děti Ukrajinců, kteří v Kolíně mají trvalý pobyt, například pracují v automobilce.

Už nyní má školka výjimky, hygienou povolené nadlimitované třídy třeba o čtyři děti. „A k tomu by měly přibýt další ukrajinské děti? To by byl pro učitelky doslova masakr. Navíc zkrátka další děti není kam přijmout. Nemáme kapacitu kuchařek, nemáme nádobí, lehátka, skříňky na bačkůrky, už teď máme 28 dětí ve třídě, pro další nejsou ani učitelky ani prostory. Kdyby se měly ještě naddimenzovat třídy, učitelky si řeknou, že za tyhle peníze to dělat nebudou. Už teď jsou vytížené a kdy by se měly ještě dle instrukcí individuálně věnovat dětem ukrajinských uprchlíků? Nevíme, jak to bude pokračovat, jak z toho vybruslíme,“ dodává ředitelka.

Vzpomíná na rok 2020, kdy při zápisu musela mít překladatelku, ukrajinští rodiče česky nerozuměli a hlásili celkem 14 dětí. Školka měla i školní řád v ukrajinštině. A rodiče se bouřili, že nechtějí své děti dávat do třídy s ukrajinskými.

Ačkoli je zápis do mateřinek pro děti ukrajinských uprchlíků až za měsíc, už teď nacházela ředitelka Bachmačské školky v poštovní schránce přihlášky ukrajinských dětí. „Musím složitě zjišťovat, zda jde o uprchlíky nebo rodiče, kteří tu pracují už delší dobu. Když jsme v osobním kontaktu, rukama nohama se domluvíme, ale takto je to opravdu strašně náročné,“ říká ředitelka s tím, že ukrajinské děti, které už do školky chodí, dobře zapadly, začlenily se, ale nesmí jich být moc. Když už jich je třeba pět, udělají si vlastní skupinku, vyčlení se a straní se.

A co škola?

S umístěním ukrajinských dětí do škol (nikoli školek, ty jsou vesměs plné všude) by Kolínu teoreticky mohly pomoci obce v okolí. „V okolních obcích jsou stovky volných míst, kdyby se děti rozmístily a zajistil se autobus, vešly by se,“ soudí kolínský starosta Michael Kašpar.

Například starosta sousedního Starého Kolína Luboš Želený potvrdil, že tamní základní škola volnou kapacitu teoreticky má. „Kapacita by byla, ale je zde otázka personálu, prostor apod.,“ řekl.

Ředitelka Irena Skřivánková upřesnila, že už dnes školu navštěvuje 23 dětí ukrajinských uprchlíků (z toho jedno z Kolína). Dalších šest ukrajinských dětí se nevejde do školky, takže funguje adaptační skupinka, kde pracuje ukrajinská maminka, kterou platí obec. „V červnovém zápisu čekáme minimálně dalších 15 ukrajinských dětí, které pro nás budou spádové. Nevím, kam bych další dala,“ říká ředitelka.

Problém tkví v rozdílu mezi „papírovou“ kapacitou dle zřizovací listiny a realitou. Úředně má starokolínská škola kapacitu 270 dětí, dochází jich do ní zhruba 200. Takže by se zdálo, že je tam ještě spousta volných míst. „Ale adekvátně pro 270 dětí nemáme šatny, nábytek, personál,“ vysvětluje ředitelka školy, kde již dnes jsou ukrajinské děti v každé třídě. „Učitelky od března jedou dvojjazyčně, děti se učí česky, ale je to opravdu velmi náročné,“ shrnula ředitelka.