Nové znaky byly uděleny více než třem desítkám obcí z celé republiky včetně Tuchorazi a Veletova. Obec Veletov na svém webu zdůrazňuje, že symbolika vychází z historických kořenů obce. To potvrzuje i heraldik a vexilolog Jan Tejkal, který je autorem návrhů.

„Veletovský znak tvoří modro-zeleně stříbrným vlnitým břevnem dělený štít se zlatými figurami. Nahoře provází lilie a dubový list kotvu a dole je loďka šikmo přeložená bidlem. Znak navazuje na námět a obsah historických pečetí obce a panství Veletov. Pečetní obrazy vyjadřovaly dokonale charakter obce a její polohu při břehu řeky Labe, když je tvořila řeka, na níž pluje na loďce převozník s převoznickým bidlem a nad řekou průčelí kostela a strom, resp. ověnčený kříž,“ vysvětlil.

Také tuchorazký znak vychází z historických odkazů. Tvoří jej  červený štít a v něm stříbrná kvádrovaná věž s černou gotickou bránou a brankou, čtvrceným oknem a mansardovou střechou se zlatou makovicí. Věž provází v rozích štítu stříbrná růže se zlatým semeníkem a zlaté jablko.

„Znak tedy obsahuje tři znakové figury, které připomínají jednak nejvýznamnější památku obce, pozůstatky pozdně gotické tuchorazské tvrze z 15.století (věž a růže), a jednak historickou tradici ovocnářství v obci, dodnes živou v tuchorazských jablečných sadech (jablko s listem),“ doplnil heraldik.

Kromě Tuchorazi a Veletova byly symboly nově uděleny také dalším pěti obcím ze Středočeského kraje. Jde o obec Kobylnice na Kutnohorsku, Lašovice na Rakovnicku, Přepeře a Strašnov na Boleslavsku a Pyšely na Benešovsku.

TUCHORAZ:

close Znak Tuchorazi. info Zdroj: se svolením Jana Tejkala zoom_in Znak Tuchorazi.

Znak tvoří červený štít a v něm stříbrná kvádrovaná věž s černou gotickou bránou a brankou, čtvrceným oknem a mansardovou střechou se zlatou makovicí. Věž provází v rozích štítu stříbrná růže se zlatým semeníkem a zlaté jablko.

Znak tedy obsahuje tři znakové figury, které připomínají jednak nejvýznamnější památku obce, pozůstatky pozdně gotické tuchorazské tvrze z 15.století (věž a růže), a jednak historickou tradici ovocnářství v obci, dodnes živou v tuchorazských jablečných sadech (jablko s listem).

Růže je převzata z rodového erbu pánů z Landštejna, kteří se ze všech historických majitelů Tuchoraze nejvýznamněji zapsali do dějin tvrze a obce. Nejvýrazněji se tak stalo v případě Mikuláše Svitáka z Landštejna, purkrabího hradu Hluboká, který se stal v roce 1468 významným dvorským a zemským úředníkem coby maršálek královny a nejvyšší písař desk zemských a zahájil výraznou přestavbu malé tuchorazské tvrze, jíž proměnil na hrad, resp. reprezentativní šlechtické sídlo s obytným palácem a třípatrovou věží nad vstupní bránou s výhodnou polohou v blízkosti hlavního města království. Mikuláš měl se svou manželkou tři děti, z nichž nejmladší, syn Jan Sviták z Landštejna a na Tuchorazi zdědil celý majetek včetně hradu v roce 1485. Později držel Tuchoraz Janův syn Adam Sviták z Landštejna a z Tuchoraze, po jehož smrti se stal poručníkem jeho nezletilých dcer a rodového majetku jejich strýc Vilém Sviták z Landštejna.

Pozůstatky pozdně gotické tuchorazské tvrze z 15.století, zejména ojediněle dochovaná věžová vstupní brána, představují dnes mimořádně hodnotný a ojediněle dochovaný pozdně středověký areál s významnou památkovou hodnotou. Věž je v Památkovém katalogu popsána jako „…mimořádně cenná a intaktně dochovaná stavba z doby poděbradské. Stavba je navíc přesně datována a autorsky určena. Řadou detailů a zejména hvězdovou klenbou v patře, opakující obrazec svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v Praze, navazuje na dvorskou architekturu druhé poloviny 14. století.“ Na stavitele tvrze, Mikuláše z Landštejna, a na celý jeho rod píšící se nejen z Landštejna, ale posléze i z Tuchoraze, dodnes upomíná na severním průčelí věže nad bránou umístěný rodový erb růže a text s datem výstavby: „Léta Božieho MCCCCLXXVII tato věže dělána jest skrze náklad urozeného pana, pana Mikuláše z Landštejna, nejvyššieho písaře desk královstvie českého a dělal jest mistr Květon. Amen.“

Figura růže je v rodovém erbu na věži vyobrazena bez výrazných kališních lístků, a proto i v návrhu znaku obce Tuchoraz tedy figuruje znaková figura v červeném znakovém poli zobrazené stříbrné růže o pěti okvětních lístcích, se zlatým semeníkem a bez zelených kališních lístků.

VELETOV

close Znak Veletov. info Zdroj: se svolením Jana Tejkala zoom_in Znak Veletov.

Znak tvoří modro-zeleně stříbrným vlnitým břevnem dělený štít se zlatými figurami. Nahoře provází lilie a dubový list kotvu a dole je loďka šikmo přeložená bidlem.

Znak navazuje na námět a obsah historických pečetí obce a panství Veletov. Pečetní obrazy vyjadřovaly dokonale charakter obce a její polohu při břehu řeky Labe, když je tvořila řeka, na níž pluje na loďce převozník s převoznickým bidlem a nad řekou průčelí kostela a strom, resp. ověnčený kříž.

Ve znaku tak tedy figura loďky s bidlem, heroldská figura vlnitého břevna a obecná figura kotvy jsou historicky znamením veletovského přívozu a šířeji pak i symbolem splavnosti Labe a přístaviště Veletovská zátoka. Tyto figury vykreslují charakter a historii obce spjaté s řekou Labe a odkazují rovněž na Veletovský mlýn s náhonem, hydroelektrárny, zdymadlo s jezem a plavební komorou, říční ostrovy, mokřady, lužní lesy v říční nivě, historicky časté povodně a veletovské námořní muzeum.

Figura lilie - jakožto mariánský atribut - pak připomíná vyobrazení kostela v pečetích, stejně jako stavební dominantu obce, mariánský neogotický kostel z konce 19.století, a dále také mariánskou výklenkovou kapli z poloviny téhož století a nejstarší historii obce spjatou s cisterciáckým klášterem v Sedlci, zatímco figura dubového listu, kromě odkazu na strom v pečeti obce, připomíná i památný strom na území obce - dub letní Pod Slavenčí vysoký 20 metrů, s obvodem kmene 343 cm a s výškou i šířkou koruny 18 metrů. Kombinace lilie s dubovým listem navíc připomíná i spjatost památného dubu se skautským hnutím a podobně i kotva má další význam, když evokuje erb kříže spojeného s půlměsícem Pašinků z Trojanovic, majitelů obce v 15.století.

Zdroj: Jan Tejkal