Odstranění vzrostlých stromů je přípravou na zahájení rekonstrukce náměstí a přilehlé Husovy ulice, jež by měla začít v létě a trvat zhruba rok. „Po dokončení rekonstrukčních prací budou na náměstí znovu stromy vysazeny,“ říká starosta Petr Borecký.

Kácení předcházelo několikaměsíční zkoumání stavu dřevin. Město nechalo zpracovat odborné zhodnocení jednotlivých stromů, aby zjistilo jejich zdravotní stav a kondici, tedy jak jsou bezpečné pro své okolí.

Analýza provozní bezpečnosti bohužel konstatovala vysokou pravděpodobnost narušení kořenového systému a současně poškození dřeva stromů kvůli otevřené hnilobě. „Jelikož zájem na zachování těchto stromů byl opravdu vysoký, přistoupilo město Úvaly k dalšímu již zcela nadstandardnímu posouzení stavu těchto stromů,“ uvedl starosta.

Mohlo by vás zajímat: Začal jarní úklid, ke slovu přijdou košťata i stroje

Dva soudní znalci provedli přístrojové posouzení pomocí tzv. tahových zkoušek a dále pak hodnocení za použití akustického tomografu. „Obě tyto metody představují sofistikovaný, precizní a nejpřesnější způsob hodnocení stromů, který je možné aktuálně v rámci ČR provést. Při současném stupni poznání již nelze udělat více,“ dodal starosta. Výsledky těchto zkoušek však bohužel potvrdily podezření z již zmíněné analýzy provozní bezpečnosti.

A jak vlastně takové odborné zkoušky stromů vypadají? Je to jako v laboratoři, na stavbě a ve výpočetním středisku zároveň. Část tahové zkoušky spočívá například v zjištění mechanického chování stromu. Strom je na velmi krátkou, pro měření nezbytně nutnou dobu uměle namáhán silou pomocí lana a lanového navijáku. Síla je samozřejmě taková, že nezpůsobí poškození stromu. Tato uměle vyvolaná síla se měří pomocí digitálního siloměru a převádí se do počítačového programu. Odborníci na úvalské stromy umístili vždy po dvou náklonoměrech a třech snímačích posunutí, tzv. extenzometrech.

Přečtěte si: V nemocnici otevřou ambulanci dětského lékaře

Měřila se i odolnost stromů proti větru. Při této zátěžové analýze se pomocí speciálního programu zjišťuje skutečná náporová plocha stromu při větrné zátěži.

Nejzajímavější byla patrně zkouška akustickým tomografem. Fakopp 3D je přístroj měřící rychlost průchodu zvuku dřevem kmene. V praxi to znamená, že se vytvoří systém vzájemně mezi sebou propojených piezosond, tedy snímačů podobných ostrým hřebíkům.

Odborníci je připevnili v jedné rovině kolem měřeného kmene. Pak stačí do jednoho hřebíku lehce ťuknout kladívkem. To vyvolá zvukový impuls, který se šíří ve dřevě všemi směry a je zároveň snímán ostatními sondami na obvodu kmene. Když je ve dřevě nějaká překážka - dutina, hniloba, zarostlé objekty, praskliny či jiné defekty - musí signál tuto překážku obejít a tím se snižuje jeho výsledná rychlost. Měření rychlosti zvuku ve dřevě se přenáší do počítače, který z toho sestavuje matici rychlostí. Z té pak vytvoří graf i barevný obraz průřezu měřenou vrstvou, kde je poškození dřeva vykreslené pomocí barevné škály.

Fandové sportu, pozor: Startuje jarní Fortuna TIP liga. Vyhrajte dres reprezentace!