Tábor byl uspořádán zejména pro neslyšící, nedoslýchavé či ohluchlé osoby v předdůchodovém či důchodovém věku. „Účastníci byli ubytováni v penzionu Pod Severákem v Horním Maxově a byli rozděleni do 3 družstev. Po výrobě táborových týmových vlajek na letošní téma vznikl název pro každé družstvo: Arktida, Izabela a Severka,“ popsala Kamila Spěváková za Tichý dům neslyšících.

Společné aktivity a práce na zajímavých úkolech pomohly všem zvýšit soudržnost a spolupráci v týmu i přizpůsobivost jedince.

„ Sluchové postižení bohužel v praxi intaktní osoby od majoritní společnosti izoluje. A nejen to se snaží TDN změnit. Cílem programu byla podpora seznámení a sblížení účastníků tábora formou komunikace „jiné“ než verbální, a to za pomocí všech smyslů, řeči těla, akce a tvoření, podpora zvyšování sociální interakce a interpersonální inteligence a zejména podpora přípravy na stáří a naučení nových znalostí, dovedností a způsobů chování, které usnadňují proces stárnutí,“ uvedla Kamila Spěváková.

Za účelem sebevyjádření prošli účastníci několika terapiemi za doprovodu uměleckých prostředků.

„Pro tyto osoby byla vhodná např. arteterapie (výroba táborových vlajek), pantomima (rozpoznávaní identity) a tichá pošta (ranní cvičení) atd. Tyto aktivity bývají zdrojem zábavy, zajišťují uvolnění atmosféry a zprostředkovávají jakousi formu terapie. Po každém z ukončení aktivit následovala i reflexe, tedy setkání v kruhu a společné zhodnocení aktivity a následovné plácnutí rukama,“ potvrdila Spěváková.

Starší senioři předávali zkušenosti a osvědčený recept na aktivní stáří těm mladším. Tábor je vhodný pro lidi před odchodem do důchodu, a i volno časové aktivity jsou stárnoucímu člověku přizpůsobeny.

Vedle terapií využili volno i na mnoha turistických výletech, jak potvrdila Kamila Spěváková, navštívili toho opravdu mnoho. „… výlety do okolí, např. Kittelův areál v obci Krásná s výhledem na Pěnčínsko, Josefův Důl, Čertovy kameny, Smědava, vodní nádrž Souš, lázně Libverda, lesopark na Sluneční, rozhledny Štěpánka a Maják a muzeum Cimrmanovy doby v Příchovicích, Kořenov, památková rezervace Trávníky a minimuzeum skleněných betlémů v Železném Brodě, Malá Skála, muzeum skla a bižuterie v Jablonci n./N. a mnoho krásných a poučných míst,“ vylíčila.

Tábor byl pro všechny nezapomenutelným zážitkem, a některým splnil i životní sen. „Někdo byl poprvé na mazlení se sibiřskými psy, někdo na jízdě se psím spřežením, na raftu po řece Jizera, někdo poprvé pracoval s keramickou hlínou atd. A tak i podle názoru stále přítomné tlumočnice do znakového jazyka by si účastníci nemohli přát lepší tábor,“ popsala Spěváková.

Poděkování na závěr

„Vřelý dík patří paní Henychové z Husky školy, tlumočníci do znakového jazyka slečně Novákové, přepisovatelce paní Sedmihorské za překlady, sponzorům za příspěvky, dobrovolníkům Šnečí české turistiky neslyšících za výpomoc na táboře a vedení penzionu za skvělé vaření a vstřícnost k osobám se sluchovým postižením,“ poděkovala na závěr Kamila Spěváková za Tichý dům neslyšících.