Přítomni byli i zástupci firem, středních i základních škol na Kolínsku. Ti se shodují v jedné myšlence: odborné školy, hlavně pak technické, nejsou mezi žáky příliš populární; volba střední školy se pak často odehrává v rodině, dle přání rodičů. A to na základě představ, které již nemusejí být o konkrétním oboru poplatné době.

Poměrně velká část setkání se týkala situace ve zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí jak lékaři, tak i sestry. „Souhlasím s tím že rozhodovací proces o výběru střední školy ve čtrnácti letech je hodně v kruhu rodiny,“ uvedl Petr Chudomel, ředitel kolínské nemocnice. Ten dále hovořil o celospolečenské náborové akci, kdy by se žákům vysvětlily výhody povolání. „Domnívám se, že něco takového by mělo nastat, podobně jako když Praha hledala policisty,“ řekl.

Připouští ale, že samotné povolání je hodně náročné. „Fyzicky i psychicky. Často se pracuje ve směnách, o víkendech, mzdové ohodnocení ještě před několika lety nebylo tak přitažlivé,“ vysvětlil.

Daniela Křepelková, ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Kolíně hovořila o tom, že o obor je malý zájem. „Jen pro ilustrací, nabrali jsme třicet studentů, ve třetím ročníku jich máme dvanáct, kolik se jich dostane k maturitě, nedokáži říct,“ uvedla. V oboru pak může nastat i situace, kdy už v druhém ročníku je pět studentů – a pak se řeší, zda by nebyl možný přestup na jiné školy, jelikož nastává problém s financováním.

Že může být pro studenty také problém „image“ oboru – ať už průmyslu, nebo zdravotnictví - řekla Ingrid Vavřínková, vedoucí oddělení správního a organizačního z Odboru školství Středočeského kraje. „Myslím, že těžiště problému je myšlení rodičů a společenský obraz toho kterého povolání. S tím nikdo nic neuděláme,“ řekla. Dokud podle jejích slov rodiče nezmění svůj přístup a sami nepřijdou na to, že jejich dítě po vyučení získá dobré postavení, obrat v trendu nepřijde.

Helena Úlovcová hovořila také o tom, že je nutné kariérové poradenství. Podle jejích sov je nutné podpořit i to, aby si školáci dokázali najít relevantní informace k budoucímu povolání, stejně jako rodiče; aby měli všichni informace a podle nich se rozhodnout. „Měla by být zachována svoboda rozhodování, ale na základ dostatku informací, jak se v budoucnu budou schopni absolventi uplatnit – a za jakých platových podmínek,“ podotkla.

O duálním vzdělávání budoucích pracovníků v průmyslu hovořil ředitel Střední odborné školy stavební a středního odborného učiliště stavebního Jindřich Synek. „S nápadem duální výchovy znovu objevujeme Ameriku,“ řekl. Zmínil svoji zkušenost s Národním ústavem pro vzdělávání, kdy odborníkům doporučil použít osnovy pro obor instalatér ještě z dob socialismu.

„Stačí vyškrtnout vedoucí úlohu strany. Jinak je v osnovách všechno, úkolové normy, kdy studenty poslat na praxi do továrny,“ podělil se o svoji zkušenost. Hovořil i o tom, že žáci jeho školy chodí na praxi, dělají produktivní činnost. „Chce to řídit se selským rozumem,“ podotkl.