Zastupitelé obce Bečváry schválili podobu znaku již na svém zasedání, které se uskutečnilo na konci května minulého roku.

Podobou znaku i vlajky se zabýval heraldik a vexilolog Jan Tejkal. Podle jeho slov má je znak v dolní polovině červený, nahoře modrý. Tyto barvy jsou rozdělené zúženým cimbuřovým břevnem o pěti stínkách. Nahoře je také stříbrno-červená růže se zlatými kališními lístky mezi dvěma vyrůstajícími zlatými obilnými klasy.

V dolní části, která je, jak již bylo řečené, červená je zlatý položený sud.

„Heroldská figura cimbuřového břevna pochází z cimbuřově několikrát děleného erbu rodu píšícího se z Poděhus dle svého sídla v Červeném Hrádku tehdy v Hrádku nad Poděhusy," vysvětlil Jan Tejkal.

Motiv hradby dále znázorňuje také název místní části Červený Hrádek a také někdejší statut městečka, kterým se Červený Hrádek stal na základě prosby svého tehdejšího držitele, Prokopa z Habřiny, a na základě privilegia krále Vladislava Jagellonského daného dne 5.dubna 1499 v Budíně.

Pět stínek na cimbuří vysvětlil Jan Tejkal jako symbol pěti současných místních částí samosprávné obce Bečváry. Jde tedy o Bečváry, Červený Hrádek, Hatě, Jelčany a Poďousy.

Polcená stříbrno-červená růže je převzatá z erbu Trautmannsdorfů, kteří dosídlili po třicetileté válce zcela pusté vsi patřící k dnešní obci Bečváry dosídlenci ze svých panství na Litomyšlsku.

V období 44 let, kdy dnešní místní části obce vlastnili ve spojeném červenopečeckém panství, došlo k jejich téměř zázračnému oživení a hospodářskému a stavebnímu rozkvětu. Hlavním důvodem zařazení jejich růže do návrhu znaku obce je však skutečnost, že v obci stále prokazatelně žijí potomci dosídlenců v místech původních gruntů a chalup.

Své místo mají na znaku také dva zlaté obilné klasy. Ty symbolizují tradici, která se v Bečvárech drží od dob minulých do současnosti, a sice tradici zemědělství.

Položený sud je podle Hana Tejkala mluvícím znamením obce, když odkazuje na původ jména historických vsí Bečváry a Bečvárky, který je v odborné literatuře vykládán jakožto odvozený od původního zaměstnání obyvatel bečvářů (bednářů), tj. výrobců dřevěných nádob sudů či beček.

Barevné provedení vychází z barev erbů jednotlivých rodů, které zde vládli, ale modrá jako barva vody navíc odkazuje na Podbečvárský rybník a další vodní toky a plochy v obci. Kombinace stříbrné a červené představuje historické české zemské barvy.

Vlajka obce vychází ve zjednodušené podobě z návrhu znaku obce: List dělený modro-červeně bílým šikmým pruhem vycházejícím z poslední šestiny horního a první šestiny dolního okraje. V modrém poli bílo-červeně svisle dělená růže se žlutými kališními lístky. V červeném poli žlutý položený sud. Poměr šířky k délce je 2:3.

Nedávno nový znak i vlajku schvalovali také občané Třebovle, kde kvůli podobě bylo vyhlášené referendum. Lidé si tak sami zvolili z připravených návrhů, jak jejich obecní symboly budou vypadat.