Příchozí vítaly místní členky tradičním chlebem a solí, na stolech nechyběly klasické koláče. Poté, co ponocný zapálil svíčky a zatroubil, zahájil shromáždění rychtář Michael Jankovec, který vedení předal syndičce Miroslavě Jouzové, na jejíchž bedrech stála organizace celé akce.

Ke shromáždění promluvil a vztah účastníků k tomu pravému vlastenectví vyzdvihl host, starosta města Michael Kašpar, hovořily i místorychtářka Helena Paříková a tetička Anna Černá.

Členky kolínské obce i ty, které přijely z větší dálky, obdržely Čestné uznání, kolínský pěvecký sbor Privatissima zazpíval celou píseň Kde domov můj ze hry Fidlovačka.

Folklórní soubor Radost z Kamenného Újezdu zahrál i skladby známé z repertoáru Čechomoru s dudami a kontrabasem i zatančil, balkon zaplnily prapory všech žup a obcí, které dorazily, jejich zástupci pak shromáždění pozdravili a někteří z nich připnuli stuhu na kolínský baráčnický prapor.

Po obědě se průvod všech zúčastněných vydal v doprovodu Městské hudby Františka Kmocha, která své sto padesáté výročí oslavila vloni, na malý okruh okolo náměstí nadšeně pozdravovaný lidmi stojícími na chodníku.

Na Karlově náměstí pak zatančily čtyři kolony, z nichž dvě byly profesionální, tradiční Českou besedu, poté se pak opět představil soubor Radost a dětský folklórní soubor Dubínek, který dopoledne zatančil i seniorům v místním zařízení SeneCura.

Program oslav zakončil pak opět ve společenském domě koncert malé party Kmocháků, který roztančil i několik přítomných a emotivně se při něm s kapelou rozloučil jejich letitý bubeník Leoš Severa. Na hit Waldemara Matušky Slavíci z Madridu téměř na úplný závěr zatančil soubor obce Horní Měcholupy.

Většina rozcházejících se baráčníků si slibovala brzké setkání a to buď na oslavách dalších obcí, nebo zase třeba za pět let v Kolíně.