Protože jsme nedávno mluvili s ředitelem úřadu práce Janem Máslíkem, který řekl, že Kolínu chybí provázanost studijních oborů a místních firem, zeptali jsme se ministra školství Marcela Chládka, zda souhlasí a jestli existuje řešení. Co nám odpověděl, to si můžete přečíst v našem rozhovoru.

Ředitel kolínského úřadu práce se podělil o názor, že kolínskému průmyslu chybí adekvátní studijní obory. Máme chemický průmysl, ale nemáme chemické učiliště, to samé pro polygrafii a další obory. Existuje řešení?

To není jen problém Kolínska, ale celé republiky. Je to pozůstatek těch kroků z minulosti, kdy se dlouhodobě nepotkával trh práce se školským systémem, dokonce se rozcházel. Řada škol se udržovala ze setrvačnosti, aniž by byl o obory zájem. To chceme změnit, považuji to za kardinální otázku, změnu financování regionálního školství základního a středního.

Návštěva ministra Marcela Chládka na jedné z jeho zastávek, na fotografii Střední odborné škole stavební v Kolíně.Jak tu změnu chcete provést?

Vypracovali jsme analýzu potřeb trhu práce a chceme systém nastavit tak, abychom financovali ty školy, jejichž absolventi budou mít uplatnitelnost na trhu práce. Obory klíčové pro konkrétní region budou financovány v poměru 70:30 ze strany státu i kraje. Kraj tak bude moci říct, že v Kolíně jsou potřeba tyto konkrétní obory, a tyto školy podpoříme. Je to trochu paradox, nemáme tu učně některých oborů, ale zároveň máme 20 procentní nezaměstnanost učňů.

Čím to podle vás je?

Problém je ve struktuře učebních oborů. Učíme obory, které nepotřebujeme. Na druhé straně jsou obory, jako je kominík, kde v Rakovníku je ve třídě šest kominíků a musíme to dotovat, aby se obor udržel. Vedle máme školu, která učí administrativní pracovníky, kde jsou dvě třídy po třiceti dětech, ale polovina končí na úřadu práce.

Co s tím?

Střední a vysoká škola, ale střední především, musí být zaměřena na použitelnost vzdělání v praxi. Stát platí zbytečně za vzdělání, které je v praxi nepotřebné. Chceme podporovat ty střední školy, které uplatnitelnost mají. Některé školy jsou zaplněné na sto procent, některé obory potřebujeme, ale je na nich málo žáků, o jiné není zájem a není naplněnost. Ale každý se do toho bojí říznout jen proto, aby nebyla demonstrace před krajským úřadem.

Stále častěji se hovoří o celkové krizi učňovského vzdělávání. Mohlo by tak vzniknout úplně nové učiliště, dejme tomu chemické, pokud hovoříme konkrétně o Kolínu?

Může vzniknout úplně nový typ školy. Do budoucna se to může založit ne vyloženě na zelené louce, ale zpravidla tam, kde něco fungovalo a je potřeba restrukturalizace oboru. Takové školy budou muset počítat s tím, že budou muset sehnat odborníky, kteří povedou praxi, případně mistry, pokud mluvíme o učňovském školství. Určitě to musí směřovat k tomu, aby obory byly multifunkční.

Návštěva ministra Marcela Chládka na jedné z jeho zastávek, na fotografii Střední odborné škole stavební v Kolíně.Multifunkční obory? Co si pod tím můžeme představit?

Máme nejvíce oborů, které v Evropě jsou, máme nejvíce různých zaměření.

Co je na tom špatně?

Pozvete si instalatéra, který vám opraví jednu konkrétní věc, ale tu další, třeba i příbuznou, už neumí, na tu musí přijít jeho kolega. Ten směr by měl být takový, že by obor byl více obecně zaměřený. Otevřeně i říkám, že jsem zastánce veřejného školství, soukromé i církevní subjekty tu mají prostor, ale měly by být doplněk toho, co není schopen zajistit stát. V jiném kraji se nám stalo, že se zrušila střední škola obecně vzdělávací, a hned na tom samém místě si ten samý obor otevřel soukromý subjekt. To by se stávat nemělo. I Kolína se týká to, že město mění strukturu průmyslu, mění strukturu oborů.

Učňovské studium má jedno specifikum, v současné době nejde studovat dálkově. Rýsuje se možnost, že by se to změnilo, kdyby se někdo chtěl v dospělosti vyučit?

Děje se to i dnes, máme zákon, který se týká uznávání kvalifikací. Máme ale celou řadu lidí, kteří třeba i vystudují vysokou školu, ale v dospělosti si jdou třeba jako koníček udělat učební obor, ta možnost je. Do budoucna chceme víc provázat systém, bavili jsme se o mistrovských zkouškách.

Mistrovské zkoušky jste již zmínil. Jaký bude jejich smysl?

Dnes to máte tak, že se člověk vyučí a dálkově dělá nástavbu, tam je největší problém s maturitou. Řada dálkařů nemá tolik hodinových dotací na předmět jako studenti denního studia. Zároveň to bývají i lidé z praxe, kteří řadu věcí zapomněli. Chceme, aby člověk, co se vyučí, udělal mistrovskou zkoušku, aby to byl mistr ve svém oboru. Aby kuchař uměl vařit, ale zároveň znal základy účetnictví, kdyby chtěl podnikat. Je to už omílaný příběh, kdy systém třeba kadeřnice tlačil k tomu, aby měly maturitu, když chtějí mít salon. Kadeřnice vás má ale kvalitně ostříhat, je vám jedno, jestli má maturitu, nebo ne. Zbytečně jsme je tlačili k tomu, aby se na úkor odbornosti připravovaly k maturitě z obecně vzdělávacích předmětů. Základní škola vám má dát základ, střední škola vás má zaměřit do praxe potřebujete školu, aby vás uživila.