„Existuje vizualizace, projekt jsme viděli, x krát jsme se k němu vyjadřovali. Chtěli jsme zejména, aby parkování nebylo na povrchu, ale v podzemí,“ říká starosta s tím, že developer na přípravě projektu pracuje už tři rok. Mlýn má být opraven v souladu s podobou, do jaké byl vystavěn.
„Oprava byla konzultována s městským architektem i s památkáři, oceňuji přístup investora, mlýn není památkově chráněný, takže záměr investor s památkáři konzultovat nemusel,“ dodal Michael Kašpar s tím, že v přízemí objektu mají být kanceláře i třeba kavárna, v horních patrech byty. „Dokonce dům za mlýnem, který před časem vyhořel, tedy nový dům s rovnými stěnami, by měl být přestavěn v souladu s architektonickým stylem mlýna,“ doplnil starosta.
Aktuálním majitelem celého objektu je společnost Residence u Radimského Mlýna s.r.o. Soukromá investiční skupina RSBC na svých webových stránkách uvádí, že rezidenční projekt zahrnuje rekonstrukci historické budovy Radimského mlýna a výstavbu 13 bytových domů o celkové ploše 30.000 metrů čtverečních.
Jako součást komplexu na břehu řeky Labe vznikne zázemí pro obyvatele v podobě restaurací, menších obchodů, dětského hřiště, cyklostezky a parku. Územní plán v souladu s projektem je schválen.
Velký mlýn stojící na pravém břehu Labe v místech, kde býval jez, má za sebou pohnutou historii. Poprvé se zde mlýn písemně připomíná už roku 1285, dědický spor o něj tehdy řešil sám král Václav II. Během husitských válek byl mlýn vypleněn, následně znovu obnoven.
V roce 1633 ho i s celým zálabským předměstím vypálili Švédové, opět se ho podařilo obnovit. Od konce 18. století byl pak v držení několika mlynářů, od roku 1851 to byla rodina Radimských, podle níž se mlýnu dodnes říká, nazývá se také (či možná správněji) Podskalský. V držení rodiny Radimských jej stihly další dva požáry, do dnešní podoby byl upraven po požáru v roce 1926.
Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata Vladimíra Radimského, spisovatele Ladislava Radimského (známého pod pseudonymem Petr Den) a malíře Václava Radimského. V roce 1948 byl mlýn Radimským znárodněn, po sametové revoluci vrácen v restituci sourozencům Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí, kteří jej následně prodali. Dnes je v žalostném stavu, svou původní krásu ale nezapře.