Blíží se nám Velikonoce a hodně z vás možná zažívá flashbacky z období, kdy jste jako malí slavili Velikonoce vy.

Za mě se pár věcí dělalo jinak, a proto jsem se rozhodl podělit se s Vámi o pár drobných rozdílů. Tady je spousta "seriózních" rozdílů mezi Velikonocemi dříve a nyní.

Zdroj: Deník/ Jakub Šťástka

První věc: Když jste dřív chtěli někomu nabarvit vejce, měli jste k dispozici barvy, které nebyly úplně primárně určeny do potravinářství, ale spíše do výbavy na výtvarnou výchovu. Můj spolužák tak pravidelně nosil jedovatě zeleně natřené vejce, které po rozbití skořápky mělo bílek radioaktivně zelený.

Druhá věc: Dřív chodili koledovat kluci a holky otevíraly dveře. Dnes chodí koledovat kluci i holky, a neotevírá nikdo. Jestli je něco genderově vyvážené, pak to je současná interpretace velikonoční tradice.

Třetí věc: Dřív jste si pomlázku museli uplést, a každý vaši snahu ocenil, i když se to nepovedlo. Dneska vám leda tak každý řekne, že jste nemehlo a měli jste si pomlázku radši koupit.

Čtvrtá věc: Dřív jste se museli naučit říkanku, když se koledovalo. To bylo docela traumatický, protože ty texty nebyly kdovíjak záživný. Dneska stačí jenom zazvonit a cosi zamumlat.

Pátá věc: Kdo se dřív z koledy vrátil s čokoládovým vajíčkem, ten byl king. Kdo s kladickým vejcem, ten měl aspoň nějaký bílkoviny zadarmo. Jenže, kdo se dneska nevrátí z koledy s prachama, tak nic moc.

Šestá věc: Dřív se chodilo na koledu s řehtačkou. Dneska mají koledníci v ruce mobily a celou ulicí znějí poslední hip hop tracky. Nebo dubstep sety. Nebo co to dneska děcka poslouchaj.

Sedmá věc: Když jsme chodili koledovat my, tak jsme byli o hodně mladší. A naší největší starostí bylo, jestli se tu malou násobilku naučíme na zítřejší písemku.

A o tom celým asi tahle nostalgie je.