Zaměstnanci a žáci SOŠ Český Brod-Liblice, stejně jako rodiče, návrh kraje jako zřizovatele školy na sloučení se SPŠS Kolín odmítají. Na krajské zastupitele se obracejí s peticí za zachování liblické školy.

Ačkoli se vedou debaty, co by sloučení přesně znamenalo, v Českém Brodě mají jasno: katastrofu v podobě přestěhování jejich školy do Kolína a uvolnění objektu pro místní mateřskou a základní školu. Učitelka Marie Radiměřová upozorňuje, že vzhledem ke spádové oblasti liblické školy (Černokostelecko, Kouřimsko, část Nymburska, část Prahy-východ) není nereálné, aby její žáci dojížděli do Kolína; spíš by přešli do Prahy. A platí to prý i o většině učitelů odborných předmětů.

„Není tedy záruka, že nástupnická škola pro tyto žáky otevře obor a třídu a dokáže jim zajistit odpovídající úroveň výuky,“ shrnuje Radiměřová obavy. Upozornila, že ohroženi jsou zejména nynější třeťáci. „Místo aby se v důvěrně známém prostředí se svými spolužáky a pod vedením svých učitelů soustředili na přípravu k maturitě, museli by se ve 4. ročníku adaptovat na nové podmínky,“ zdůraznila. S argumentem, že pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami – zmínila vozíčkáře, žáky se sociální fobií, epileptika a autistu – by změna mohla znamenat ukončení studia.

Obavy, že žáci nebudou mít kde dokončit vzdělávání, však podle mluvčí hejtmanství Barbory Tlučhořové nejsou opodstatněné. V případě, že by krajští zastupitelé, kteří budou věc posuzovat na svém veřejném zasedání 18. února, o sloučení rozhodli, převezme kolínská průmyslovka všechna práva a závazky odborné školy. „Všichni žáci budou mít zajištěné odpovídající podmínky pro vzdělávání i nadále,“ ujistila Tlučhořová.

Debata i o politice

K protestům se připojilo také vedení České středoškolské unie. S totožnými argumenty jako autoři petice vyjadřuje nesouhlas a ohrazuje se proti kroku, který její 1. místopředseda Samuel Šulc označuje za „nekoncepční jednání středočeských radních“. Ti totiž po projednání ve výboru středočeského zastupitelstva pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost i v expertní skupině pro optimalizaci škol zřízené radním pro oblast školství Zdeňka Seidla (ČSSD) zastupitelům doporučili, aby pro sloučení zvedli ruce. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) uvedla, že radní se řídili předchozími odbornými stanovisky: výbor pro vzdělávání doporučil sloučení jednomyslně, v Seidlově pracovní skupině se jeden hlas zdržel.

Zdůvodnění připomíná i Šulc: fluktuace žáků a pedagogů, existence podobné školy v blízkosti – a také studijní výsledky žáků. Předseda unie Martin Mikšík pak zdůraznil, že vidí politické pozadí. „Skutečnost, že většina radních Středočeského kraje zastupuje stejný volební subjekt, který má s nekoncepčními a netransparentními změnami ve školství zkušenost například z Karlovarského kraje, nás velmi znepokojuje,“ uvedl v tiskové zprávě. V 11členné radě kraje má šest zástupců ANO a ČSSD pět.

Politiku ve věci vidí také jeden z hlasitých mluvčích středočeské opozice, předseda zastupitelského klubu STAN Věslav Michalik, byť samotné slučování škol či změnu jejich zaměření neodmítá. „Vadí mi způsob, jakým současné vedení kraje jedná,“ prohlásil – přičemž i ion hovoří o nekoncepčnosti a nesystémovosti. „Před necelými šesti měsíci proběhlo výběrové řízení na novou ředitelku školy, rodiče nedostali informace včas, studenti nemají možnost studium na škole započaté řádně dokončit,“ uvedl Michalik. Ohrazuje se také proti rušení školy v té části kraje, která zaznamenává největší přírůstek obyvatel. „Do prstence kolem Prahy se přistěhovalo 250 tisíc lidí, střední škola přibyla jediná. Namísto vytváření služeb v místech, kde jsou lidé, ty služby rušíme a studenty budeme nutit, aby jezdili do Prahy,“ durdí se.

Čísla zveřejněný krajským úřadem však hovoří jinak. Středočeské zastupitelstvo bude za dva týdny projednávat dva návrhy na sloučení škol – vedle tolik diskutované změny na Kolínsku jde ještě o Gymnázium Čelákovice a Gymnázium J. S. Machara Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Naplněnost čelákovického gymnázia dosahuje podle informací z hejtmanství 52 procent, v liblické odborné škole je dokonce jen 40procentní. Což je využití kapacit skutečně nedostačující.

Česká středoškolská unie však na číselné argumenty nehodlá přistoupit. „Dle veřejně dostupných informací radní nadále vycházejí ze starých, navíc nepřesných informací o počtu žáků, naplněnosti školy či průměrném věku pedagogického sboru,“ tvrdí místopředseda unie Šulc. „A nezajímají se o zásadní změny uskutečněné novým vedením školy a o názor samotných studentů,“ doplnil.

Chystají se velké změny

Aktuální dohadování budí hodně rozruchu (a rušné bude zřejmě i samotné rozhodování zastupitelů); změny ve středočeském školství však zřejmě zůstanou aktuální i nadále. Počet žáků středních i vyšších odborných škol se totiž nezvyšuje, dlouhodobě je spíš patrný pokles – a menší zájem vede leckde k tomu, že není patřičný důraz kladen na výběr uchazečů podle studijních předpokladů. Na současné trendy je třeba reagovat i optimalizačními kroky ze strany zřizovatelů, připomněla hejtmanka Jermanová.

Zdůraznila také, že do budoucna bude třeba připravit takový model vzdělávání, kdy struktura oborů bude více sladěna s potřebami zaměstnavatelů a bude lépe odpovídat předpokládanému dlouhodobému uplatnění absolventů na trhu práce. Celková optimalizace středního školství v kraji sice podle hejtmanky není aktuálně na pořadu dne, do budoucna se však jeví jako nevyhnutelná. Stav, kdy existují i školy produkující absolventy sice s „papírem“ potvrzujícím dosažené vzdělání, avšak bez reálné možnosti uplatnění jejich kvalifikace na trhu práce, označuje za dlouhodobě neudržitelný.

Návrhy potřebných změn chce hejtmanství připravovat nejen společně s odborníky na školství, ale také s hospodářskou komorou, podnikatelskou asociací, významnými zaměstnavateli či třeba s experty Svazu měst a obcí ČR. O chystané veřejné diskusi k optimalizaci středočeské sítě školských zařízení se ostatně zmiňuje i Programové prohlášení rady Středočeského kraje na období 2017 – 2020. „Cílem je dosáhnout toho, abychom nechrlili množství absolventů, kteří se obtížně uplatní,“ uvedla hejtmanka. S budoucími změnami je podle ní nutno počítat: „Máme školství přebujelé a většina škol má problém s obsazeností.“