„Návštěvnost se zvyšuje, zájem návštěvníků je stále,“ říká Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně, do jehož správy kouřimský skanzen spadá. Podle jeho slov ale návštěvníci nemíří jen do muzea pod širým nebem, návštěvnost, která bude patrně vyšší než vloni, zaznamenává i samotné muzeum v Kolíně a jeho pobočky v Českém Brodě a Kouřimi. Konec konců, muzea nabízejí zajímavé výstavy a expozice a v parném létě je v nich navíc příjemný chládek.

Samotný skanzen v současné době připravuje rekonstrukci střechy jedné z největších budov – poloroubeného domu z Jílového v Podkrušnohoří. Krajský úřad na chystané práce přispěl ze svého havarijního fondu, jehož název je stavu střechy památky lidové architektury už téměř adekvátní. Když se totiž dům v roce 1986 do skanzenu přenesl, byl ne zcela vhodně pokryt šindelem. O důvodu dnes těžko spekulovat, možná to byly peníze.

Jenže šindel za víc jak tři desítky let už dospěl ke konci své životnosti a už jsou v něm díry. Naštěstí je šindel alespoň ve dvou vrstvách, z čehož horní už je zcela zničená, ale spodní ještě něco zachrání, takže do objektu zatím neteče. Po další zimě je už ale hodně pravděpodobné, že by dožila i spodní vrstva. A jakmile by se do dřevěné stavby dostala voda, přišly by ke slovu hniloby a houby a muzeum by se s krásným patrovým domem mohlo patrně časem rozloučit. Takže nyní se již chystá výběrové řízení na opravu, aby se do zimy stihla. Na dům se vrátí břidlicová krytina, kterou měl původně.

Chystá se také další etapa dostavby skanzenu, ale to je zatím běh na dlouhou trať. Měla by se postupně realizovat z prostředků kraje a hledají se také možnosti, jak by se nákladná akce dala spolufinancovat ze státních zdrojů. Ředitel muzea nyní vypracoval novou koncepci. „Je to představa dalšího vývoje skanzenu na deset let a více,“ dodal. Teoreticky by se mělo dostavovat v letech 2020 až 2030. 

Momentálně se aktualizuje projektová dokumentace na novou vstupní budovu, která by měla přijít na řadu jako první. Poté pak další krásné a cenné stavby lidové architektury, kterých víc než deset leží rozložených v depozitu muzea. Mezi nimi je i gotický kostel sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic v Posázaví. Ten by měl být jednou dominantou skanzenové návsi, kde by měla stát i kopie vodního mlýna z Tismic, přibýt byl měla i kopie větrného mlýna z Borovnice u Nové Paky.

V této chvíli má skanzen za sebou první etapu dostavby, v níž se vybudovala usedlost z Podbrdska či Českobrodska a středního Polabí, vybudovaly se cesty, obnovila a přemístila stodola ze Želejova, vznikla nová náves atd.

Návštěvníci mohou do skanzenu vyrazit například v sobotu na další pořad z cyklu Pohádkové řemeslné léto, tentokrát to bude Sobota s vůní dřeva. Chystá se ještě Hravá a Voničková sobota. A pak už dožínky (18. srpna). Tento pořad zavedli ve skanzenu poprvé vloni a už si na něj návštěvníci nacházejí cestu. „Věřím, že se pořad postupně zažije, vloni jsme začali komornějším provedením,“ říká Vladimír Rišlink.

Oním komornějším provedením se myslí to, že účinkujícími byli zaměstnanci muzea nejen z Kouřimi, ale třeba i z Kolína, kteří s sebou vzali i své rodiny a vytvořili krásný dožínkový průvod, kde zpívali za doprovodu dudáka. I letos půjde průvod s dožínkovým věncem a zase si zaměstnanci muzea zazpívají. Průvod projde mezi roubenými chalupami celkem třikrát, u sochy sv. Donáta se ženci pomodlí k ochránci před bouřkou, nejkrásnější žnečka předá rychtáři dožínkový věnec. Příchozí si budou moci vyzkoušet sečení obilí a vázání snopů, bude se péct v domácí peci, proběhne beseda o lidové stravě při práci apod.