Takže… o čem knížka bude?
Publikace se bude zabývat přírodní geologickou památkou Klepec na Kolínsku. Na svém území skrývá zajímavé kameny, které v minulosti hodně ovlivnily lidi k setkávání a zavdaly vznik různých pověstí. Jsou významné i z geologického hlediska, odborníci je považují za učebnici geologie. Ukazují vznik středočeského žulového plutonu, tedy zakončení plutonu u Limuz, poslední výběžek horniny, který se táhne až k Dunaji. Najdou se i kameny, které mají stopy po těžební činnosti, stopy jiných minerálů, třeba xenolity, což jsou vlastně takové výtrusy ze sopečné činnosti…

Hovoříte velice odborně, jste geolog?
Kdepak, nejsem. Pracuji jako strážník na nejvyšším kontrolním úřadě, zkrátka jako ochranka budovy, kde se prověřují zakázky státního a nadstátního významu.

To je zaměstnání poněkud vzdálené od historie. Jak jste se k historii dostal?
Je to můj koníček, ale až od střední školy. Na základní škole mě jako dítě zajímaly úplně jiné věci, například zlobení. Z dějepisu jsem míval trojky, sem tam i horší známka padla. Až na střední škole jsme měli tehdy za úkol udělat seminární práci o své obci. Navštívil jsem kronikáře u nás v Hradešíně a půjčil si kroniku. Chtěl jsem, aby moje práce byla zajímavá, tak jsem udělal takový výtah z kroniky. Pan profesor mě tehdy pochválil a s nadsázkou řekl, že tolik zajímavých věcí se v té jedné obci snad ani nemohlo odehrát. Vybíral jsem zajímavosti, ne data, ale takový dalo by se říct historický bulvár. Prostě zajímavější věci, než jaké si většina lidí nepamatuje z prohlídek, tedy kdo se kdy narodil a kdy kdo zámek koupil. A už mě to nepustilo. Stal jsem se kronikářem na Hradešíně, svého času jsem dělal kroniky pro tři obce najednou, což bylo dost náročné. Kronikář by měl být u všech významných událostí. Kvůli rodině jsem pak tyto aktivity utlumil a nechal jsem si jen kroniku Rostoklat, kterou vedu už devátým rokem.

Jak jste se dostal k tématu Klepce?
Vybavuji si svou první návštěvu už jako dítě v mateřské škole. Pamatuji si obrovský kámen, chodili jsme jakýmisi prohlubněmi, což je zaniklý lom. Prostě na mě Klepec zapůsobil. Po letech jsem se seznámil s knihovníkem Josefem Bucharem, který ve mně vypěstoval úctu ke knihám. Jako první mi daroval fotografie z 60. let a článek o Klepci. Od té doby se o to místo zajímám. Hlavní téma je, proč Klepec lidi tolik oslňuje. Křesťany, pohany i obyčejné sedláky. Vždyť na Klepci jsou jen kameny na kopci, pro sedláky nic moc zajímavého. Kameny dokonce i překážely, proto se 4/5 z nich odtěžily na stavbu mostů. Lidé, kteří obdělávali půdu v okolí, netušili, jak kameny vznikly, a tak každému přiřkli jméno a spředli pověst. Známe třeba pověst o zkamenělém slouhovi a zlé selce. Podobnou najdeme prakticky po celých Čechách. Slouha vyžene ovce na pastvu, a protože se dlouho nevrací, rozzlobená selka ho prokleje. V knížce jsme nastřádali deset různých verzí této pověsti. Je to taková malá etymologická sonda, kdy se setkáte s různými obměnami. Rozdíl je třeba v tom, že v jedné pověsti je menší kámen slouhův pes, další verze říká, že slouhu proklela stařena pomocí čarovné hole, další verze zase vypráví, že hůl měl on a ženu jí uhodil. Sepsali jsme verze od roku 1847 až do současnosti, nasbírali jsme je od lidí, kteří bydlí pod Klepcem, i od lidí ze vzdálenějšího okolí, dokonce až z Prahy.

Kdy by měla být nová knížka o Klepci hotová?
Knihu jsme dopsali v červnu, vyvěsili jsme ji na crowdfundingový portál, což je jakási forma předprodeje. Na podzim se bude graficky zpracovávat a vyjít by měla na 10. výročí Dnu Země na Klepci v dubnu 2016. Když jsme tuto aktivitu v roce 2007 začali s naším spolkem pořádat, ještě tolik akcí jako dnes nebylo. Jsme rádi, že naše akce možná tak trochu dala podnět k podobným akcím v jiných obcích.

Kolikáté vaše dílo bude knížka o Klepci?
Tato knížka bude desátá, na které spolupracuji.

Všechno jsou to publikace z oblasti regionální historie?
Ano, všechno. Nedávno jsme vydali například publikaci zabývající se Tismicemi, dělal jsem informační tabule na naučných stezkách atp. Při takovéto práci vždycky najdete informace, které jsou dosud neznámé. Na mém koníčku je zajímavé sem tam narazit na chybu a uvést ji na pravou míru.

Můžete uvést nějaký příklad?
V roce 2011 se například slavilo výročí obce Vrátkov. Mělo to být 680 let od první písemné zmínky. Chystala se slavnost a já jsem připravoval informační tabuli. Objednal jsem si první listinnou zmínku v archivu Pražského hradu v nadačních knihách, které založil arcibiskup Arnošt z Pardubic. A v té listině jsem našel, že se nejednalo o rok 1361, ale 1381. Tak jsem hned popadl telefon a volal organizátorům, protože v té chvíli už se vyráběla raznice na výrobu vrátkovského groše, kde měl být uveden i letopočet. Takže to muselo být rychle – zastavte výrobu raznice! Zkrátka jsme vysvětlili, že to není 680 let, ale 660. Toto mě na tom baví asi nejvíc – dostat se k nějakému zajímavému informačnímu pramenu, k informaci, která byla zapomenutá. Podobných nesrovnalostí jsem našel už celou řadu.

Prozradíte nějakou další?
Teď aktuálně řeším, že příští rok by mělo být 700. výročí obce Břežany II. Jenže ona první zmínka, podle níž se oslavy plánují, se netýká Břežan s dnešním přídomkem II, ale podle analogií i rešerše se listina z roku 1316 bude týkat spíše Břežan u Kolína. Ve 14. století, pravda, oboje Břežany vlastnily kláštery, ale ve zmíněné listině je ten, který vlastnily dnešní Břežany I.

Podobnou nesrovnalost máte prý i v rodném Hradešíně…
Hradešín letos slavil 1100 let své historie. A není to tak úplně pravda. Celé to vzniklo v roce 1905, kdy se slavilo tzv. tisíciletí. Ale byl to tehdy tak trochu politický tah. Farář na Hradešíně docházel do městečka jako chudý farář. Ve Škvorci byl evangelický sbor, který v roce 1904 povýšili na faru. V Přišimasech zase začalo působit náboženství, které sdružovalo majetek a skupovalo usedlosti. Hradešínský farář si tak mezi kolegy při cestách do městečka opravdu připadal jako hodně chudý příbuzný. A tak se dohodli, že hradešínský kostel už by mohl mít tisícileté stáří, takže ho nechají povýšit na děkanství. A tak se také stalo. A od té doby se rok 1905 počítá coby rok tisícileté slavnosti. Ale bylo to celé prostě pro to, aby farář tehdy získal na vážnosti.

A co hrad Sedešín?
Traduje se, že u nás v Hradešíně stál hrad Sedešín, ale nestál. Informace se zakládá na pověsti, kterou v 18. století zaznamenal hradešínský farář. Týká se ovšem jiného místa u Roudnice nad Labem – Selčín či Zelčín. Pověst se v Hradešíně udržovala zhruba 200 let.

Ale určitě se najdou i oslavy, kde mají všechny historické prameny v pořádku…
Jistěže, třeba v roce 2013 jsme dělali oslavu ve Štolmíři poblíž tamní vysokého kostela, který měl být původně ještě vyšší. V rámci prací na této akci se mi podařilo dostat se do Lobkovického archivu v Nelahozevsi. Získal jsem odtamtud listinu, přinesl jsem ji ukázat historikovi Vladimíru Mrvíkovi, a ten mi řekl, že se mi podařilo něco, o čem se leckterým historikům jen zdá. Tento archiv je totiž velmi nedostupný. Zkrátka je to občas i taková detektivní práce.

Stručně o chystané publikaci

- Výroby knihy se zúčastnilo přes 30 lidí a několik odborně zaměřených státních institucí (geologie, pedologie, přírodovědecký ústav aj.), které poskytly informační podporu.

- Kniha se na více než 200 stranách bude zabývat geologicky zajímavou jedinou lokalitou, která k sobě za posledních 150 let přilákala řadu významných osobností nebo se stala dějištěm kulturních akcí a historických mezníků. Kniha se postaví do boje proti polopravdám a mýtům, nabídne sondu do etymologické sbírky lidové slovesnosti. Čtenář může díky této knize zjistit, že tento vrch sehrál svou úlohu v některých národních i nadnárodních tématech.

- Do přípravy publikace se zapojilo celkem osm autorů a samotné kapitoly knihy jsou tak trochu netradičně vázány na významné osobnosti.

- Publikace se bude zabývat ochranou přírody, těžbou kamene, geologickými poměry, turistickým ruchem, kulturními akcemi, pomístními jmény, pověstmi či archeologickými nálezy. Průvodcem jednotlivých kapitol se stanou osobnosti z řad geologů, historiků, politiků, stavitelů, archeologů, trampů, mistrů turistiky, geognostiků nebo spisovatelů, které s Klepcem jakkoliv přišly do styku a mezi nimiž se objeví i zakladatelé nebo první průkopníci vědních oborů na českém území.

Z obsahu:
Archeologické nálezy, hledači pokladů

Tábory lidu
Pamětní desky
Husův kámen
Klepec na pohlednicích
Okresní turistické srazy
Srazy a táboření v datech
Tour de Přišimasy

Mezi balvany a pověstmi
Slouha
Pověst o slouhovi a zlé selce
Pověst o zkamenělé fůře sena
Šplíchalův kočár a skalní městečko
Pověsti se vztahem ke Klepci
O divotvorné rosičce
O udávené bábě

Turistický ruch
Po modré nebo po žluté
Geocaching 
Naučná stezka
Středočeská ovocná stezka

Dočtete se také například, jak mýtický vrch Klepec využil stavitel Suezského průplavu, o poutu s Národním divadlem a v knize najdete i kapitolu o nálezech, které souvisí s obřadními rituály.