Toto onemocnění je sice ojedinělé, avšak ne zcela vyloučené. Že se v republice tu a tam u některých divoce žijících zvířat vyskytuje, potvrdili nedávno veterináři v katastru obce Řeka na Frýdeckomístecku.

„V rámci rutinního veterinárního vyšetřování na přítomnost larev svalovce (trichinela spiralis) zjistily orgány státního veterinárního dozoru u ulovené mladé bachyňky, lončáka, přítomnost tohoto parazita,“ uvedl Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy České republiky.

Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy, je to potvrzením toho, že je opravdu absolutně nutné všechna ulovená divoká prasata před uvedením do tržní sítě i před konzumací v domácnosti lovce nechat vyšetřit na přítomnost trichinel.

Pro člověka je nemoc trichinelóza, kterou mohou způsobit v mase obsažené larvy svalovce, velmi nebezpečná. Určitě nelze riziko onemocnění trichinelózou brát na lehkou váhu. „U nás nebyla více než padesát let u lidí zjištěna, to však neznamená, že pozornost není na místě. Poslední výskyt u lidí byl v Čechách zaznamenán roku 1954 ve Smrdově u Pacova, kdy onemocnělo 11 lidí, z nichž dokonce tři zemřeli,“ varuje Duben.

U volně žijící zvěře se lze v naší republice čas od času s výskytem trichinel podle veterinářů setkat, naposledy na počátku září loňského roku u divočáka uloveného ve Východočeském kraji, nyní pak u divočáka uloveného v kraji Moravskoslezském.

Myslivci mají svá pravidla a postupy

„Proto také apelujeme na všechny, kdo využívají maso černé zvěře, tedy divokých prasat, k přípravě pokrmů, zejména ve veřejném stravování. Ti musí odebírat zvěřinu jen vyšetřenou a oficiálně prohlédnutou veterinárním lékařem a i odpovídajícím způsobem označenou. I lovci, kteří požívají maso divočáků ve své domácnosti, si musejí nechat svůj úlovek vyšetřit. Riskovat se nemusí vyplatit,“ upozornil mluvčí veterinární správy.

„Když myslivec uloví prase, má několik povinností. Okamžitě jej musí opatřit plombou, poslat vzorek na test přítomnosti svalovce a maso ošetří takovým způsobem, aby ho mohli odevzdat hospodáři mysliveckého sdružení, který ho rozdělí členům, kteří na něj mají nárok. Maso může také prodat do výkupu zvěřiny, aby z utržených peněz pokryli část nákladů na provoz honitby.

Je i třetí varianta, kdy myslivci dají maso jako kompenzaci škod majitelům nebo uživatelům honebních pozemků,“ vysvětlil Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty s tím, že pokud by člen sdružení postup nedodržel, dopouští se pytláctví.

Pravidla kontrol se zpřísňují

Povinnost odesílat vzorek na vyšetření, které je zdarma a buď na počkání nebo do druhého dne na jatkách, vyplývá z veterinárního zákona. Pokud by to někdo nedodržel, ohrozil by každého, kdo by maso konzumoval. Nově platí také předpis, který nedovoluje provádět kontroly ulovené zvěře soukromými veterináři. „My jako soukromí veterináři kontroly zvěře provádět nemůžeme. Vzorek je třeba poslat na příslušný inspektorát veterinární správy,“ potvrdil myslivec a veterinář v jedné osobě Adolf Kacafírek.

„Nanejvýš vhodné je také varovat turisty před konzumací uzenin a různých pochoutek vyráběných „podomácku“. Několik případů onemocnění člověka trichinelózou bylo za posledních sedm let hlášeno z Rumunska. Letos je hlášeno 21 případů Španělů a Švédů po španělských domáckých klobáskách z masa divokých prasat, jeden případ už zaznamenali i v Polsku. Kuriózní případ trichinelózy zaznamenali v roce 2004 ve Francii po pečeném šakalovi, kterého ochutnal turista v Alžírsku,“ dodal Josef Duben.

Nebojíte se jíst zvěřinu?

Helena Šachlová (57)

Zvěřinu často nejím, je dost drahá a příprava je náročná, ale je pravda, že je vynikající. Myslím si, že nálezy nemocí ve zvěřině jsou spíše náhoda, takže bych se toho nebála.

Ivo Rus (48)

Jíst zvěřinu se nebojím, právě naopak. Mám ji moc rád. Chuť jídla je pak jedinečná. Takové kančí maso, to je pochoutka, stejně jako srnčí na smetaně.

Jaroslav Sedláček (22)

Zvěřinu téměř nejím, málokdy k tomu totiž mám příležitost. Ale asi bych se moc nebál ji jíst, protože si nemyslím, že by byla pro mé zdraví nějak výrazně nebezpečná.

Hana Zápotocká (21)

Když zná člověk původ masa, strach mít nemusí. Věřím kontrolám. Mám ráda srnčí maso a k tomu omáčky jako smetanová či šípková. Ale je pravda, že jsem ho již dlouho nejedla.

Markéta Vargová (30)

Zvěřinu vůbec nejím, protože mi nechutná. Pokud bych ji jedla, nebezpečí nákazy nebo nějakých jiných zdravotních komplikací by mě od toho určitě odradilo, zdraví je důležité.