Organizátoři tábora totiž s dětmi pracují celoročně, pořádají měsíční výpravy a letos zvolili téma cestovní kanceláře. Za každou výpravu děti získají jednu dřevěnou známku se znakem města a státu, který pomyslně navštívily. Účastníci tábora se převtělí do role letištního personálu či cestujících, kteří si mohou vybrat první nebo druhou třídu, přilétnou do té dané země, projdou směnárnou a pak už na ně čeká program zaměřený na poznání té které země a města. Poznali už Barcelonu, Paříž, Hollywood či Nairobi. V prosinci se začínalo kasinem v Monaku. Za šestnáct navštívených míst, a tudíž i získaných dřevěných známek, dostanou pak děti kýžené táborové tričko. Děti si zároveň do jisté míry také hrají na novináře. Své postřehy a hodnocení každého dne sepisují, vyvěšují na nástěnku a nakonec najdou otištěné v táborových novinách. Na táboře jsou zhruba dvě třetiny těch, které jezdí celoročně, zbývající se přidají těsně před létem. Tábor je jednoběhový, po kolínských pionýrech malotickou louku obsadí kolegové z Mělníka.

O čem je pobyt uprostřed lesa ohraničeného potůčky? O hře, zábavě, ale i o tom se něco naučit, třeba rozdělat oheň nebo si udělat chutné maso v seatnově hrnci. To je vlastně jáma v zemi, kam se dají nažhavené kameny, na ně maso v alobalu, zasypou se hlínou a vznikne z toho moc dobrý pokrm. Pochutnaly si na něm všechny děti od těch mladších, kterých je letos na malotickém táboru dost, tedy dětí již od prvního ročníku základních škol, až po osmáky. Všichni jsou ubytovaní v klasických táborových stanech s dřevěnou podsadou a společenské aktivity odbývají ve srubových stavbách. Zkrátka si užívají všeho toho, co poskytuje tábor na zelené louce bez přebytečných vymožeností civilizace. Sruby jsou v podstatě nové, protože lednový orkán na původní sruby povalil nedaleký vzrostlý strom. Novotou vonící stavby z dřevěných kůlů jistě dobře poslouží i dalším generacím malotických táborníků stejně jako ty původní všem dětem, které už si pobyt uprostřed přírody užily v předchozích letech. Tábor totiž na louce u Malotic není žádným nováčkem. „Jezdíme sem už od roku 1985,“ uvedl hlavní vedoucí tábora Jiří Ždára.