Jak jsme informovali, kolínský soud je zprostil obžaloby, která je vinila ze zbití, zkopání, opaření a vydírání zadrženého celostátně hledaného recidivisty Jiřího Slezáka. Za čin, jenž se měl stát 21. ledna 2005 na služebně v Týnci nad Labem, jim hrozilo až osmileté vězení.

Znalkyně spletitý případ rozhodla

Soudce Miroslav Vobořil je neuznal vinnými především díky svědectví soudní znalkyně, která uvedla, že zranění, jež Slezák na svém těle popsal, se nestala tak, jak uvedl. Vylíčil totiž, že jej muži zákona zbili teleskopickým obuškem. Znalkyně to ovšem označila za nemožné.

„Šlo o zásadní důkaz v jinak velmi složitém případu, kde bylo těžké se přiklonit k jedné ze dvou odlišných verzí,“ řekl předseda senátu Vobořil. Dodal přitom, že když soud měl pochybnosti o vině, musel rozhodnout ve prospěch obžalovaných. „A to i přesto, že některé okolnosti nasvědčují tomu, že na služebně k jistému konfliktu došlo,“ podotkl soudce.

Rozsudek však není pravomocný. Žalobce se na místě odvolal a případ tak bude pokračovat u krajského soudu.

Policisté při zákroku chybovali

Přestože Vobořil policisty osvobodil, vytkl jim několik pochybení, které obžalobě nahrávala.

Například to, že David Procházka provedl u zadrženého Slezáka, kterého přistihl při pokusu o krádež v domě, bezpečnostní prohlídku až půl hodiny po předvedení na služebnu v Týnci nad Labem. „Šlo o nestandardní postup. Měl ji udělat hned na ulici,“ řekl Miroslav Vobořil.

Další pochybení soudce spatřil v tom, že Procházka, který tvrdil, že jej Slezák napadl jako první právě při bezpečnostní prohlídce a on se jen bránil, toto napadení hlásil svému nadřízenému až po třech hodinách.

A třetím otazníkem ve spletitém případu byla samotná účast Josefa Hladíka na policejní služebně. V ten den totiž neměl službu. Slezák na něj jako na agresora, který mu ublížil, ukázal až při takzvané rekognici. Poznal jej v řadě jiných mužů. Podle obžaloby měl Hladíka do Týnce zavolat David Procházka. Žalobce se přitom opíral o záznamy z mobilních telefonů. Podle výpisu operátora se Hladíkův telefon pohyboval v Týnci a okolí. Na služebně ho ale nikdo neviděl. „Nebyl jsem tam. V okolí Týnce jsme s rodinou byli, objížděli jsme nemovitosti, v té době jsme chtěli koupit dům,“ vysvětloval Hladík.

Procházka odešel, Hladík zůstává

Oba mladí muži jsou rádi, že první bitvu vyhráli. Vítěznou válku však ještě zdaleka v kapse nemají.

„Znám případy pražských kolegů, kteří absolvovali několik stání u okresních a vyšších instancí, dokola je soudy osvobozovaly, ale nakonec je potrestaly, byť podmínečně,“ řekl David Procházka.

Ten narozdíl od Josefa Hladíka od policie letos k poslednímu dubnu odešel. „Už mě nebavilo pořád dokola čelit ohromnému tlaku okolí. Takhle je to lepší,“ řekl Procházka, který lituje jediného: „Tu práci jsem měl rád a podíval jsem se i za hranice s policejním fotbalovým týmem. To byly zážitky na celý život. To jediné mě mrzí.“

 

Co také u soudu zaznělo

„Kolínské policejní ředitelství má tendenci krýt obžalované. Třeba tím, že je nepostavilo mimo službu, přestože to směrnice ministerstva vnitra nařizuje. Mezi kolínskými policisty navíc panuje falešná solidarita.“

Jaroslav Voborník, krajský státní zástupce

„Jiří Slezák policisty nesnášel. Podle mě si incident vymyslel. Přistihl jsem ho, že mi lže ve vícero věcech“.

Petr Kempný, spolubydlící Jiřího Slezáka

„Státní zástupce byl asi u jiného soudu než já. Čiší z něj nepřátelství k policii.“

„Pokud soud mého mandanta odsoudí, budu mít napříště jako občan obavu o to, aby policie v podobných případech vůbec zasáhla. Kriminální živly se musí bát policie a ne policie živlů!“

Miroslav Enžl, advokát Davida Procházky