Co považujete za největší problém?

Jde o řadu spolu souvisejících problémů. Jedním z nich jsou vláknité části amfibolitického dýchatelného prachu, které vznikají při drcení kamene. Domníváme se, že opatření k zamezení prašnosti jak při drcení kamene, tak při skládkování a přepravě štěrku jsou nedostatečná a zejména se nedodržují. To nemluvím o odstřelu, kdy se mrak prachu nese celým územím. Podíváme-li se do statistiky úmrtnosti na rakovinu, tak Středočeský kraj zaujímá druhou příčku hned za krajem Severomoravským, a obec Stříbrná Skalice na tom není lépe. Proto chceme docílit toho, aby byl proveden rozbor tohoto mikroskopického prachu specializovanou laboratoří. Rozhodně se nespokojíme s posudkem laboratoře, která pro tento druh dýchatelných prachů není akreditována.

Lom existuje už několik desetiletí. Proč jste až v současnosti formulovali tento radikální požadavek?

Protože až v posledních letech dramaticky vzrostl objem těžby. V roce 2006 se vytěžilo přes sto čtyřicet tři tisíc tun proti jednačtyřiceti tisícům tun v roce 1994. S tím vzrůstá prašnost, hlučnost a zejména dopravní zátěž.

Čekali jste tolik podpisů pod peticí? Z jakého důvodu se lidé k vašemu názoru přidávali?

Představte si, že bydlíte u silnice ve Skalici. Ráno po páté hodině začínají najíždět nákladní vozy k lomu. Jenom místní vědí, jaký hluk takové prázdné auto dělá, o dodržování rychlosti ani nemluvím. Opačným směrem v průběhu dne projedou desítky naložených aut. To jsou až padesátitunové kolosy, nezaplachtované, materiál práší, občas po cestě i část spadne. Silnice jsou rozbité, pro pěší nebezpečné. Na mostcích nejsou raději umístěnyinformační značky o maximální povolené tonáži. Domy kolem silnic praskají. Úložiště drceného kamene na protějším břehu řeky Sázavy je neustálým zdrojem jemného prachu, který je jako „předkrm“ pro hosty vyhlášené vodácké hospůdky Na Marjánce i pro vodácké stanoviště u mostu. To je dennodenní realita. A to nemluvím o situaci, kdyby se dobývací prostor rozšířil a prakticky by zmizel vrchol Čapíku. Pak by všichni s hrůzou zjistili, že se tu nedá žít.

Jaké další kroky plánujete k dosažení vašeho záměru?

Protože máme pocit, že ne všechny instituce nás braly jako odpovídající partnery a byly ochotné nám poskytnout požadované informace, rozhodli jsme se založit občanské sdružení a v práci budeme pokračovat.

Všechny limity striktně dodržujeme

Záměry a stanoviska firmy Hanson, která v současné době lom provozuje, objasňuje ředitel pro výrobu a rozvoj Stanislav Kotrčka (na snímku vpravo).

Jaký je záměr společnosti?

Chceme využít nerostné bohatství a máme zájem tak, jak bylo předem projektováno, vytěžit všechny zásoby v rámci dobývacího prostoru. Ale v současné fázi záměr rozšíření dobývacího prostoru až za vrchol Čapíku tady není. Realita je taková, že ložisko jde směrem ke Stříbrné Skalici. Pokud bychom my, nebo kdokoliv jiný v budoucnosti chtěl rozšiřovat dobývací prostor, znamenalo by to vlastnit tam pozemky a v předstihu tam vybudovat jakýsi zelený val – nový zalesněný prostor. Víme, že si obyvatelé Skalice váží současného pohledu. A ten by musel být zachován.

Jaký je maximální roční limit pro výši těžby?

Máme stanovenou maximální roční výši těžby na 130 000 tun drceného kameniva. Komerčně bychom na trhu realizovali mnohem víc, ekonomika jde nahoru. Ale podmínky byly vyjednané do tohoto limitu a z toho vycházíme. Nad rámec této hranice můžeme prodávat nedrcený lomový kámen, případně skrývku, a to je limitováno poptávkou. Celkově se pohybujeme kolem 140 000 tun maximálně. Roční vytěžené množství ze zákona sdělujeme Geofondu, Ministerstvu průmyslu a obchodu a Obvodnímu báňskému úřadu Kladno. Ten limit je tak nízký, že nám těsně zajišťuje rentabilitu lomu.

Jak vy vidíte dopad provozu lomu na život skalických obyvatel?

Je to průmyslový závod, těžba nerostných surovin, používá se vrtací technika, trhaviny, technologická linka s několika stupni drcení a třídění a je tady určitý počet aut. Jde o koexistenci průmyslového závodu a zóny pro bydlení a rekreaci. Proto jsou stanoveny určité emisní a hygienické limity, které se snažíme striktně dodržovat. Snažíme se, aby veškerý provoz byl v souladu s právem, předpisy a normativy. Víme, že lidem strašně vadí provoz. Auta sem jedou ráno prázdná z kopce a strašně rachotí. Ale nikdy jsem neviděl, že by policie zkontrolovala, zda dodržují čtyřicítku. To však není v naší kompetenci.

Prováděly se někdy mineralogické rozbory, s jakým výsledkem?

Je proveden podrobný geologický průzkum. Pravidelně provádíme laboratorní zkoušky, máme provedený od nezávislých specialistů mineralogický rozbor z dubna letošního roku, který potvrdil, že se zde převážně těží amfibolitický diorit a že žádný azbest neobsahuje. Stejný závěr potvrdil i rozbor vzorků na Akademii věd z letošního srpna.

Provádělo se v okolí lomu měření prašnosti?

Prováděli jsme i měření prašnosti. V okolí lomu jsme měli po dobu čtyř měsíců umístěny sběrné nádoby na spad a exaktně se vyhodnocovaly výsledky. Limit jsme nepřekročili, stejně tak u hlučnosti a seismických měření.

Více informací zde: kolinsky.denik.cz/zpravy_region/region_skalice_lom20070913.html

V příštím týdnu si v Deníku přečtěte vyjádření technického ředitele lomu Josefa Pelcla a vedoucího lomu Jiřího Párysa. Oslovíme i Dopravní inspektorát Policie ČR a obyvatele Stříbrné Skalice.