„Myslivci jsou upozorněni formou dopisu. Dostali kopie smlouvy o spolupráci s veterinární správou a ta se ještě na každé myslivecké sdružení obrací. Mohou ale lokálně vzniknout informační zpoždění,“ uvedl mluvčí ČMMJ Jiří Šilha.

Ne všichni myslivci jsou ale dohodou nadšeni. Někteří z nich berou monitoring jako povinnost navíc. Kromě toho zazněl také názor, že ne všichni členové jednotlivých mysliveckých spolků dokáží rozeznat zdravotní stav ptáků.

„Myslím si, že každý myslivec si musí postěžovat do vlastních řad, ale kdybychom to měli porovnat s obecným vzorkem populace, myslivec tomu rozumí vždy o třídu lépe než ostatní,“ oponoval mluvčí ČMMJ. To potvrdil i myslivec Jaroslav Syrový. „Na venkově lidé zpravidla sami při setkání s uhynulým zvířetem, ať už ptákem či savcem, přicházejí za myslivcem, který se o další osud zdechliny postará,“ uvedl. „Díky tomu, že se denně pohybují v terénu, mohou myslivci zprávu o úhynu velmi rychle přenést k veterinární správě,“ doplnil Šilha. To se osvědčilo i v minulých obdobích. Zejména při krocích na likvidaci vztekliny, realizaci opatření proti klasickému moru prasat a výskytu trichinelózy.

Pokud však jednotlivci nebudou podle dohody spolupracovat, nehrozí jim za to žádné sankce.

„Může se stát, že se toho někdo nebude chtít zúčastnit, ale pořád mají spolky dostatečně širokou základnu, aby tu povinnost vůči veterinární správě zajistili. Nemůžeme to jednotlivým členům nebo spolkům nakázat, nebo dokonce penalizovat. Organizujeme totiž pouze činnost,“ dodal Jiří Šilha.

Veterinární správa myslivce podle slov krajského ředitele Zdeňka Císaře o monitorování volně žijícího ptactva opakovaně informuje.

Ptačí chřipce v chovech má předejít pohotovostní plán

Ten stanovuje některé změny v chování zvířat při podezření z nebezpečné nákazy:

- výrazný pokles příjmu krmiva zvířat

- změna příjmu vody (zvýšení, snížení)

- změna chování (např. odmítání pohybu, apatie, zaujímání neobvyklých postojů, houfování, zvýšené slinění)

- výrazné snížení užitkovosti

- zvýšený výskyt průjmů (i krvavých)

- zvýšení úhynu

- neobvyklý výskyt kožních změn (puchýře, skvrny, krváceniny…)

Bojíte se, že se nakazíte ptačí chřipkou?

Lukáš Křelina, 18 let, student

Nebojím se jí a nijak se neomezuji. Věřím informacím od státní správy.

Dana Vyšatová, 19 let, studentka

Ptačí chřipka je určitě velké nebezpečí, ale zatím se nebojím, i když doma chováme kachny. Věřím, že v regionu se nevyskytuje.

Jan Morávek, 23 let, student

Abych řekl pravdu, jsem zatím v klidu. Beru to tak, že je to daleko. Kdyby se vyskytla v okolí, omezil bych konzumaci kuřat.

Jan Málek, 28 let, stavební dělník

Ptačí chřipky se nebojím, v okolí to snad není aktuální. V případě ohrožení bych se řídil informacemi z medií.

Václav Brodský, 55 let, důchodce

Bojím se. Jsem nemocný a ptačí chřipka by mou nemoc uspíšila. Nevím, jestli vláda zachovává bezpečnostní opatření, která jsou účinná.