VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Připomínáme regionální mistry houslaře

KOLÍNSKO, KUTNOHORSKO - Za kolébku houslařství se považuje Itálie, třebaže o uznání prvenství usilovaly také Francie a Německo.

15.8.2007 1
SDÍLEJ:

Jan Černý z Týnce nad Labem.Foto: DENÍK/Michal Bílek

Nechme tuto otázku stranou a věnujme se houslařům českým, především z regionů Kutná Hora a Kolín. Mnozí z našich regionálních houslařů se významně zapsali do historie českého houslařství.

Hlavními středisky houslové výroby v Čechách byla Praha s okolím (možno sem zařadit i naše regiony), Chebsko (Kraslice a Schönbach – dnes Luby) a Podkrkonoší.

Mistři řemesla z Kutnohorska

Brzy po zrodu houslí začátkem 17. století máme dochovánu první zprávu o jejich české výrobě. A není to nikdo jiný, než Mikuláš Dačický z Heslova, který ve svých pamětech píše o tehdejším konšelu na Horách Kutných jménem Jindřich Velvarský z Věšína jako o „Muzikáři instrumentů a houslí“.

Houslařstvím se zabývaly a zabývají celé rody. Počátkem 19. století to byl mimo jiné velmi známý a široce rozvětvený rod Homolků z Velvar, který zasáhl do Prahy, Velvar a naší Kutné Hory. Členům tohoto i jiných houslařských rodů se budeme věnovat jen v souvislosti s naší oblastí.

Nejstarším domnělým houslařem v Kutné Hoře byl Jan Velvarský (= 1606), snad příbuzný či dokonce otec již zmíněného Jindřicha Felixe Velvarského z Věšína (v Rožmitálu pod Třemšínem).

Šlechtic J. F. Velvarský, jehož rodina se psala „Velvarský a Kouřímský z Věšína“, byl hudebníkem a výrobcem houslí a louten. Původně protestant, přestoupil na katolictví, načež byl r. 1622 jmenován prvním konšelem kutnohorským. Dosti podrobně o něm píše již zmíněný Dačický. Velvarský zemřel v Kutné Hoře 28. března 1624.

V Kutné Hoře působilo několik členů významného houslařského rodu Homolků. Byl to především Ferdinand Josef Homolka starší, narozený 19. ledna 1810 ve Velvarech. Byl žákem svého bratra – houslaře Emanuela Adama Homolky (žil 1796 – 1849). Ferdinand pracoval nejdříve ve Slaném a Novém Bydžově a od r.1843 v Kutné Hoře. Na výstavě v Mnichově r. 1854 byly jeho dvoje housle hodnoceny jako nejlepší. Byl i dobrým houslistou a v Hoře pořádal s úspěchem své samostatné koncerty. Zastával i místo kapelníka kutnohorského sboru ostrostřelců. Byl přítelem Havlíčkovým a Tylovým. Jako divadelní ochotník měl u obecentstva značné úspěchy v komických rolích.

Jeho synem a žákem byl Ferdinand Josef Homolka mladší. Narodil se 19. ledna 1842 v Novém Bydžově. Pracoval v Kutné Hoře společně s otcem. Po otcově smrti v r. 1862 vyráběl samostatně, ovšem pouze krátce, neboť přežil svého otce o pouhý rok. Zemřel 9. srpna 1863 ve věku 21 let v Kutné Hoře.
U svého strýce F. J. Homolky seniora pracoval po svém vyučení (r. 1844 u svého otce Emanuela Adama Homolky) také Ferdinand August Vincenc Homolka (*1828 Velvary a = 1890 Praha). Dalším Homolkou, který zasáhl do Kutné Hory byl Jan Štěpán Homolka (žil v l. 1800 – 1883). Po smrti svého synovce F. J. Homolky mladšího pracoval v Hoře od r. 1863 do r. 1882.

Žákem F. J. Homolky I. byl také kutnohorský rodák Antonín Braun (žil v l. 1847 – 1901), který pracoval i v cizině (Vídeň, Pešť, Bělehrad).

Z dalšího významného houslařského rodu – rodu Čermáků – žil a pracoval v Kutné Hoře Josef A. Čermák, narozený 17. ledna 1874 v Pasekách nad Jizerou. Byl žákem Benjamina Patočky z Pasek. Čermák pracoval v Drážďanech, v Praze, v Jičíně a nakonec v Kutné Hoře. Sem ho přivedl profesor Mačenka. Čermákovy nástroje byly spíše orchestrální než sólové. Kromě houslařství obchodoval také se starožitnostmi. Zemřel 23. ledna 1946 v Kutné Hoře.

U Čermáka se učil v l. 1913 – 1916 pozdější významný královéhradecký houslař Karel Pilař. Jeho mladšími žáky byli dva bratři Kořínkové z Kutné Hory, František Bílek (1904 – 1908), Julius Alois Hubička (žil 1886 – 1955), Antonín Kolomazník (málo známý), Jan Baptista Vávra (1871 – 1937), Rudolf Veselý (výborný hudebník a talentovaný houslař – zemřel v ruském zajetí) a v neposlední řadě jeho dcera Marta (někde uváděno Vlasta) Čermáková, která se narodila 2. září 1902 v Kutné Hoře a věnovala se spíše opravám nástrojů. Zcela posledním žákem Čermákovým byl Otto Přenosil (*24.11.1906 ve Falknově).

Několik houslařů pracovalo u kutnohorského Čermáka, aniž by byli jeho žáky. Za zmínku stojí alespoň Antonín Pilař (v l. 1899 – 1900) a Josef Karhan (v r. 1906).

Mimo Čermákovu dílnu pracovali v Kutné Hoře samouci Bohuslav Sixta (žil v l. 1853 – 1921), řídící učitel a pak i Jaroslav Tůma, odborný učitel. V Čáslavi houslařil, taktéž amatér, řídíci učitel N. Hemerka.

Houslaři z Kolínska

Také v kolínském regionu pracovalo několik houslařů. V 18. století je znám v Kolíně truhlář a houslař Antonín Klur (v l. 1722 – 1739). Ten odešel po r. 1739 do Prahy.

V Kolíně působil v 19. století málo významný houslař – samouk Josef Benneš.

Ze známého houslařského rodu Herclíků z Mladoboleslavska pracoval v Kolíně Ladislav Herclík, narozený 27. prosince 1895 (někde také 1897) ve Starých Benátkách jako prvorozený syn a žák uznávaného houslaře Františka Herclíka. Po vyučení pracoval v Kladně a pak i v cizině (Curych, Debrecín, Bukurešť). R. 1920 si založil vlastní dílnu v Kolíně. Byl výkonným houslistou a cellistou. Vychoval několik houslařů. Byli to například: Zdeněk Jindra, Josef Kříšťa, Miroslav Matyáš, Rudolf Rak, Otakar Kovář (*13.5.1909 Nebovidy u Kolína) a Věnceslava Marie Vlková. Ta se narodila 27.8.1889 v Nových Benátkách. Po vyučení u kolínského Herclíka pracovala do r. 1927 v Mladé Boleslavi u Františka a Josefa Bohumila Herclíkových. Pak působila v Českých Budějovicích a po r. 1935 se vrátila do Kolína, kde pracovala společně s L. Herclíkem.

Mimo Kolín pracovalo také několik houslařů. Z Českého Brodu jsou známi tři. V 19. století tu stavěl housle „ze záliby“ místní farář Václav Všetečka. Dále tu tvořili: českobrodský rodák a zakladatel houslařského rodu Václav Kliment Šámal (*1819) a Jan Musil (*17.8.1885 v Lukavici u Kyšperka). Posledně jmenovaný se vyučil řezbářem u Františka Musila v Kolíně a jako houslař – samouk pracoval do r. 1935 v Českém Brodě, odkud odešel do Nové Šibřiny u Klánovic. Jeho syn Čestmír Musil šel ve stopách svého otce jako řezbář a houslař (*1913 v Kyšperku).

Ve Velkém Oseku, Kolíně a Kutné Hoře pracoval v l. 1920 – 1935 houslařský samouk Josef Polák.

Ve Vlkančicích poblíž Sázavy pracovali zdejší rodáci otec a syn Balíkovi. Bohumil Balík se narodil 10. prosince 1887, vyučil se kolářem u svého otce a v l. 1915 – 1917 pracoval u pražského houslaře Antonína Chudlařského. Na jeho nástroje koncertovali mnozí významní houslisté (Ondříček, Hyksa, Herold aj.), s nimiž byl dobrým přítelem. Za svůj život postavil sto houslí a další strunné nástroje.

Jeho syn a žák Míla (Bohumil) Balík pracoval později ve Stříbrné Skalici. Byl internován v koncentračním táboře a po návratu se pustil znovu do houslařské práce, která někdy předčila otce.

V současné době je nutno s politováním konstatovat, že houslařství v naší oblasti je téměř nulové. Situaci zachraňuje snad jen houslař Jan Černý z Týnce nad Labem. Narodil se v r. 1965 v Rokycanech, houslařem se vyučil v Lubech u Chebu (dříve Schönbach), v proslulém kraji houslařů. Po vyučení koncem 90. let minulého století tvoří od r. 1991 práce v Týnci.

(Hlavní zdroj: Karel Jalovec, Čeští houslaři, 1959)

15.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kamiony parkující navzdory zákazům vjezdu pro nákladní automobily na parkovišti v nákupní zóně v Berouně (18. 11.) a autobus na parkovišti pro osobní auta před hypermarketem na pražském Zličíně (17. 11.).
5

Kamion na parkovišti před obchoďákem? Občas se tam objeví

Ilustrační foto
110

Přepočet středočeských hlasů povede ke změně volebních pravidel

Cestu do Prahy zablokoval převrácený kamion

Střední Čechy – Vážné komplikace na příjezdu do hlavního města po dálnici D10 ve směru od Mladé Boleslavi přinesla v dopravní špičce úterního rána dopravní nehoda na sjezdu na Pražský okruh.

Rekonstrukce ve škole má zelenou

Kostelec n. Č. l. – Příprava a předfinancování projektu rekonstrukce specializovaných učeben v černokostelecké škole dostala od radnice zelenou. Rada města schválila rozpočet projektu, ve kterém by měli ve škole vzniknout nové učebny praktických činností. Projekt by měl celkově vyjít na 1,5 milionu korun. 

Hodinový pohádkový muzikál o medvídkovi v závěru roztančil malé publikum

Kolín – Slovenští tvůrci, kteří na jaře přivezli do kolínského městského společenského domu hudební ztvárnění populárních postaviček Šmoulů, vsadili tentokrát na vlastní projekt.

Doprava má v krajském rozpočtu pohltit skoro šestinu peněz

Střední Čechy – Získat více peněz než letos – a také více utratit. Takové jsou finanční plány středočeských radních pro příští rok. Ti v pondělí posuzovali návrh rozpočtu, který rada za zasedání 5. prosince předloží krajským zastupitelům – s tím, že přidat by se mělo především na zlepšení dopravní obslužnosti a na podporu činnosti krajských příspěvkových organizací (zejména kulturních institucí a zařízení poskytujících sociální služby).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT