„Falšovat neschopenku je přitom naivní. Správa sociálního zabezpečení či zaměstnavatelé na to jednoduše přijdou - stačí, když porovnají evidenci ošetřujícího lékaře s údaji příslušné správy sociálního zabezpečení. Potvrzují to i případy z poslední doby, s kterými se setkali pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení,“ dodává a uvádí příklad, kdy si práce neschopný muž o jeden měsíc přepsal datum na dokladu o pracovní neschopnosti. Tím se dopustil trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny. Okresní státní zastupitelství doplnilo trestní spis o vyčíslení finanční škody, která by státu výplatou nemocenských dávek vznikla. Tiskopis potvrzující pracovní neschopnost má čtyři části:
1) při vystavení předá lékař první díl (Legitimaci práce neschopného pojištěnce) pacientovi,
2) druhý díl (Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti) zůstane v dokumentaci lékaře,
3) třetí část (Hlášení o počátku pracovní neschopnosti) bez uvedení diagnózy obdrží zaměstnavatel,
4) poslední část tiskopisu (Hlášení OSSZ) zašle lékař v den vystavení s kódem diagnózy příslušné OSSZ.
Při ukončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař odevzdá pacientovi druhou část tiskopisu (Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti), kterým se uplatňuje nárok na výplatu nemocenského a pacient ho odevzdá svému zaměstnavateli.
Ošetřující lékař současně od pacienta převezme první díl neschopenky (Legitimaci práce neschopného pojištěnce), vyznačí na něj datum ukončení pracovní neschopností a tento díl zašle OSSZ do evidence práce neschopných.
