Občanské sdružení Semiramis, které pomáhá drogově závislým v Nymburce a v Mladé Boleslavi, ale také v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi či Čelákovicích, zaznamenává ve srovnání s loňskem až dvojnásobný růst zájmu. Třeba v K-centru v Mladé Boleslavi, otevřeném před rokem, vydali v letošním prvním pololetí 37 650 injekcí.

Sdružení, která pomáhají drogově závislým, se ovšem neomezují pouze na práci s těmi, kteří o pomoc přijdou požádat do K-center. Jejich pracovníci také sami vyhledávají lidi potřebující pomoc, na ulicích, v parcích, na nádražích, na veřejných WC, ale i po hospodách, v klubech nebo na „mystických“ místech jako jsou hřbitovy. Chtějí totiž oslovovat a ovlivňovat i lidi, kteří často žijí na ulici, ve squattech či drogových bytech a o tom, že by svůj způsob života změnili, ani neuvažují. Mnozí ovšem nevyhledají pomoc jen kvůli obavám z předsudků a odsouzení, strachu z policie, případně z následků neplacení zdravotního pojištění. „Jedná se o dvě třetiny až tři čtvrtiny klientů,“ připomněla Hanka Hučíková z občanského sdružení Prostor, které pomáhá uživatelům drog na Kolínsku a Kutnohorsku. Podle slov ředitele Prostoru Petra Steklého ale není třeba mít obavy. „Na klienty nejsou kladeny žádné nároky a služby jsou anonymní,“ připomněl.

„Stálé zákazníky“ ovšem terénní pracovníci terénních programů i lidé z kontaktních center znají. Asi nejtypičtějším klientem by byl mladý muž kolem 25 let. „Těch je asi 80 procent,“ potvrdila Adéla Lichková ze sdružení Semiramis. Většinou si do žil píchají pervitin – a poměrně často také přípravek Subutex, který při léčbě narkomanů slouží jako náhražka heroinu. K tomu, že po letech závislosti na „skutečné“ droze vyhledali odbornou pomoc, je obyčejně přivádějí zdravotní problémy, které jim roky užívání rozmanitých chemikálií přinesly. „Nejhorší, když už drogu opustíte, je vytrvat a nespadnout do toho znova, jakmile člověk cítí, že se zhuntované tělo zberchalo a zase by dobře táhlo,“ svěřuje se čtyřiadvacetiletý Mirek, kterého prý k drogovým experimentům během prázdninové nudy přivedli starší kamarádi už ve dvanácti letech; od patnácti pak bral drogy pravidelně. Kvůli krádežím spojeným
s jejich získáváním stál i dvakrát před soudem.

Počet problémových uživatelů drog se v Česku odhaduje na 31 – 35 000. Naprostá většina z nich si fet aplikuje injekčně. Významné riziko mohou představovat uživatelé drog z dosud málo zmapovaného ruskojazyčného prostředí, kteří jsou nezřídka HIV pozitivní. Uvedl to vedoucí Národního monitorovacího střediska Viktor Mravčík, podle něhož je zde riziko šíření viru vyvolávajícího onemocnění AIDS skutečně reálné. Pro střední Čechy je také příznačný blízký kontakt s drogovým prostředím v hlavním městě.

A to nejen z pohledu šíření drog mezi dealery. Často – zvláště nyní v letním období – se prolínají i skupiny uživatelů.