Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Od malička jsem postižený, někoho chci stále poučovat, i proto jsem se stal učitelem

KOUŘIM - O Kouřimi se můžete dočíst v knihách o historii, lidové architektuře či mnoha průvodcích. Od letoška je město zvěčněno i v učebnici českého jazyka pro 5. ročník. Svou zásluhu na tom má zdejší učitel, herec, režisér a novinář, rodák z Kolína, Martin Drahovzal.

7.6.2007
SDÍLEJ:

Martin Drahovzal (40) se narodil v Kolíně, kde také žije. Vystudoval Pedagogickou fakultu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současné době vyučuje na Základní škole v Kouřimi český jazyk a literaturu.Foto: DENÍK/Michal Bílek

Co vaše dětství? Mělo nějaký vliv na to, co všechno nyní děláte?

To bude povídání na několik knih. Měl jsem bezva rodinu, kde nebyla nouze o legraci, zpívání, literaturu, filmy a kulturu vůbec. Už někdy od čtvrté třídy jsem se pokoušel psát úsměvné slohy, které jsem předčítal třídě, čímž jsem získával první posluchače. Někdy v té době se také zrodila moje vášeň pro divadlo a historii, takže zatímco si moji kamarádi přáli pod stromeček mičudu, já chtěl Kosmovu kroniku. Ale asi největší vliv na to, že dělám spoustu „kulturních“ věcí, měl vedle mého blíženeckého znamení příklad mé mámy. Ona dělala taky všechno možné, měla pěvecký sbor, jezdila na soutěže, organizovala akce. Jsem prostě to klasické jablko…

Proč učitelské povolání?

Protože jsem byl od malička postižený tím někoho poučovat. Mám ostatně učitelské generace v rodině. A chtěl jsem předávat dál znalosti z historie, diskutovat o věcech, které se kdysi staly a přesto jsou dál tak živé, prostě dějiny jsou pro mě jedno velké dobrodružství s miliony skvělých příběhů. Učit mě opravdu baví, zejména literaturu, dějepis nebo dramatickou výchovu, kterou mám jak na základce, tak na kouřimské ZUŠce. A jenom tiše doufám, že nikdo z mých žáků na mě jednou nebude vzpomínat špatně.

Ke psaní jste se dostal cílevědomě?

Dá se říci, že ano. Od zmiňovaných slohů jsem přešel k nedokončeným vědeckofantastickým románům, redaktořině studentského časopisu na českobudějovické pedagogické fakultě, kde jsem se pustil i do psaní scénářů divadelních her, amatérských filmů a rozhlasových skečů… Dnes jsem ale zůstal víceméně jen u těch her pro obě svá divadla. Když jsem ale v roce 1997 opustil na čas školství a začal pracovat pro Kolínské noviny a později pro Kolínský deník, našel jsem nový prostor své inspirace, a tím byly vedle kulturních recenzí pověsti a příběhy z historie našeho regionu. Seriál legend, který jsem každý týden uveřejňoval, dosáhl počtu stopadesáti dílů a větší část z nich jsem před třemi lety vydal i knižně jako Báje a legendy Kolínska a Kouřimska. Kniha je už bohužel rozebrána, ale třeba se časem odhodlám k jejímu dotisku.

Takže máte vydané nějaké knihy?

Buďme skromní. Jednu knihu. V roce 2004 jsem si splnil sen a vydal již zmiňované Báje a legendy. Do roka se po nich zaprášilo, a tak jsem se vrhl na jejich pokračování. Jsem před jeho dokončením, ještě letos by knížka měla vyjít. Bude ale trochu jiná. Legend výrazně ubylo, ale je tam zase spousta historických příběhů z jednotlivých vsí a městeček Kouřimska a Kolínska, které mi přišly také velice zajímavé. Opět vše bude doprovázeno fotografiemi, a doufám, že si knížka svoje čtenáře snad zase najde. Vedle toho vznikla i kniha příběhů z královského města Kolína, jež vzala základ v seriálu uveřejňovaném v kolínském Zpravodaji. Zatím pracuji na její korektuře a sbírám grafický materiál, aby mohla, jestli se vše podaří, ještě do konce roku vyjít.

Letos vyšla učebnice českého jazyka a vy jste jejím spoluautorem. Jak jste se k tomu vlastně dostal?

Stručně řečeno, svět je malý. Vloni v květnu mi zavolala jedna redaktorka z brněnského nakladatelství Didaktis a nabídla mi spolupráci. Prý chystají novou učebnici už pro pátý ročník a hledají spisovatele, který je zároveň učitel a zná dětskou mentalitu z jiné než rodičovské stránky, aby napsal motivační texty do všech sedmdesáti kapitol oné učebnice. A kdeže na mě přišla? Pracovala v Kolínském deníku a dělala rozhovor s jedním píšícím režisérem grafomanem, jímž jsem byl já. A teď si na mě prostě vzpomněla.

Kde jste čerpal inspirační zdroje?

Všude, kam jsem se podíval. Předem jsem měl dané tematické obsahy kapitol, které musely být propojeny s vlastivědou i přírodovědou, ale jinak volný prostor pro fantazii. Mohl jsem si hrát s češtinou a to mě moc baví..A tak se do knihy mohla dostat Kouřim, kde už nějaký ten pátek učím, a také akce, které jsou na Kolínsku dobře známé. A taky mé „postižení“ divadlem. Jedna z postav, které procházejí celou učebnicí, proto děsně ráda hraje divadlo a jezdí na přehlídky a divadelní tábory.

Takže divadlo je vedle literatury váš velký koníček?

Koníček? Ne. Kůň, kterým žiji už několik desítek let. V Kolíně mám při domě dětí a mládeže Malé divadlo, které režíruju už čtrnáctou sezonu a zároveň v něm s chutí hraju. A v Kouřimi, kde učím na ZUŠce „dramaťák“, se mi v současnosti vykrystalizovaly už tři samostatné skupiny dětí od jedenácti do šestnácti let. A samozřejmě dál experimentuji se čtvrtou a nejstarší skupinou, kterou tu mám už sedmnáctý rok a jíž je studentský soubor Mrsťa Prsťa. S ním jezdím po přehlídkách a pokoušíme se udělat si jméno. Před měsícem se nám ostatně podařilo vyhrát regionální přehlídku v Sadské, kde jsme získali ceny za nejlepší inscenaci a nejlepší režii a byli nominováni na postup do národního kola ve Vysokém nad Jizerou. S Mrsťou Prsťou, Malým divadlem a Plaňanskými zvoníky jsme uplynulou sobotu organizovali program k 650. výročí založení kláštera v Klášterní Skalici, kde jsme si zahráli hned tři představení a užili muziku našich kamarádů z kapely ZAVĚTREM.

A plány do budoucna?

Těch je…Vedle každodenní péče o vlastního syna Kryštofa, který je pro mě neuvěřitelným zdrojem inspirace, potěšení i pozitivní energie, bych chtěl dále psát a hrát a točit a učit a… Konkrétně dotáhnout do finále obě knihy, napsat nové hry pro Malé divadlo i Mrsťu Prsťu, udělat s nimi další povedená představení, pocestovat s rodinou po Čechách, sbírat fotografie i zážitky a nezbláznit se z toho všeho. To jsou, myslím, hezké plány, ne?

7.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volební místnost Radim, Kolínsko.
39

Radimští mohou do volební místnosti výtahem

Volby v obci Dobřichov, Kolínsko
25

Dobřichovští vydali pět volebních průkazů

Nedočkavci čekali venku před otevřením volební místnosti

Pečky - Volební komise 4. okrsku v Pečkách se začala ve zdejší sokolovně scházet v půl druhé. Bylo potřeba připravit obálky a zapečetit urny. Už pár minut před druhou hodinou stáli venku první nedočkavci.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Od volební urny s kočárkem za příbuznými

Kolín – Alespoň na chvíli vzdálen od politických třenic zůstane po dobu voleb lídr středočeské kandidátky STAN Vít Rakušan. Volit bude čtyři hodiny po poledni v Kolíně, kde působí jako neuvolněný starosta – a do volební místnosti ve školce v Bachmačské ulici to má jen kousek; bydlí totiž ve stejné ulici. Jinak se ale jeho světem stanou návštěvy příbuzných – a kočárek.

Volit se bude ve školách, na zimním stadionu či v hostinci

Kolínsko - Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou za dveřmi. Zjistili jsme pro vás, na kolik místech na Kolínsku přijdou voliči k volebním urnám a přinášíme vám také přehled nejnetradičnějších volebních místností. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení