Nesl všechny znaky falzifikátu. A prý, že má horší prací schopnosti. Tak jsme ho zkusili vyměnit v dotyčném obchodě. Jenže po pár týdnech už těžko najdete pokladní stvrzenku k nákupu běžných spotřebních věcí. A to byl kámen úrazu! Bez „lístku“ se k šestikilovému balení nechtěla „paní“ v obchodě znát. Prý je to moc drahé. A že do dvou set by to i vyměnili… No co už se dá dělat. Falešný Ariel se vrací zase do naší domácnosti. Doufám, že se nepotvrdí podezření o jeho „snaze“ býti nepracím práškem. A já uvažuju, zda trvale ustupovat lístkovým argumentům, a nebo si založit archiv na každou banální stvrzenku, která by se prostě mohla v budoucnu hodit. Ať tedy žije moderní doba, kdy se nejen falšuje drogerie, ale na významu nabývá i tak obyčejná věc, jako účtenka ze „sámošky“.