„Především si myslím, že je to zásah do svobody jednotlivce i kolektivu. Přece jako majitel nemovitosti, která je moje a z níž platím daně, si můžu zvolit, jestli bude v podobě zakouřeného pajzlu, nebo nekuřácké restaurace. Stejně jako návštěvník mám volbu, jestli chci jít do zakouřené putyky či rockového klubu, anebo si zvolím nekuřácké prostředí. Je to jen na mně a žádná strana a vláda mi v tom nemůže poroučet,“ řekl Zdeněk Hejduk.

Dalším aspektem tohoto zákona, který pocítí zařízení, jemuž dělá ředitele, je představa situace při plesech či koncertech. „O plese nebo především o rockovém koncertu se vyřítí v jednom okamžiku, když bude v sále třeba přestávka, několik stovek lidí před budovu. Tam budou nejen kouřit, ale i dělat hluk a házet nedopalky všude. To budou mít okolní obyvatelé radost! Přitom jsme si tu nekuřáctví či kuřáctví regulovali sami a někteří pořadatelé vyhlašovali naprosto v pohodě sami další nekuřácké zóny. Nepotřebujeme k tomu žádnou vládu starající se příkazy a zákazy o naše dobro,“ shrnul Zdeněk Hejduk.