Nový majitel zámku v Radimi, pro většinu lidí netypické nemovitosti, se vždy zajímal o historii a soukromě ji studoval. „Zámeckým pánem“ se stal po letech strávených na moři a v Americe.

Jak jste se vůbec dostal k myšlence koupit zámek?

Velkou roli v tom hrála emigrace, emigroval jsem v roce 1989 právě z moře. Od osmnácti jsem jezdil na moři, takže jsem se od pětaosmdesátého roku pohyboval běžně na západě.

Proč jste se rozhodl emigrovat?

Na jedné z cest na lodi jsme byli i v Norsku. Moc se mi tam líbilo a chtěl jsem se tam podívat na dovolenou, ale nedostal jsem výjezdní doložku, tak na další lodi jsem emigroval. Zůstal jsem úplně bez zázemí, bez kontaktů sám v Americe. Octnul jsem se v New Orleans. Amerika je drsná země, ten systém bych tady zavedl, aby se lidi naučili dělat. Tam se člověk musí ohánět, a přesto tam lidi utíkají.

Studoval jste v Americe?

Ano, angličtinu a znovu strojařinu. Jazyk mi hodně dal, angličtina mi dodnes moc pomáhá. Amerika mě naučila podnikat. I když jste zaměstnanec, musíte mít vlastní nářadí a rychle se učit. Systém člověka učí.

Co vás vedlo zpátky, protože v Americe jste zakotvil a byl jste tam úspěšný?

Evropu mám rád. Byl jsem v Americe dvanáct let, ale věděl jsem, že se vrátím, jak proběhla revoluce. Ale když už jsem tam byl, tak jsem chtěl něco nejdřív dokázat. Hrozná výhoda byla, že jsem tam dostal papíry, mohl jsem lítat do Čech, byl jsem v kontaktu.
V Americe jsem založil stavební firmu, sám jsem si dělal projekty a začal rekonstruovat domy, koupelny. Vždycky mě bavilo dělat ze starýho nový. Ta práce je vidět za vámi. Každý si sám za svoji práci zodpovídá.

Stanovil jste si čas, jak dlouho tam budete?

Stanovil jsem si finanční limit, abych mohl investovat tady do nemovitostí. Definitivně jsem se vrátil v roce 2000 do Prahy, kde jsem ještě před návratem koupil činžák. Můj životní sen byl koupit si zámek, proto jsem se vrátil. Vždycky se mi to líbilo a inklinoval jsem k době kolem roku šestnáct set. Viděl jsem zhruba pět set zámků, než jsem tohle koupil. Neměl jsem vytipovanou žádnou oblast, šel jsem po období. Když jsem někomu řekl, že si chci koupit zámek, koukal na mě jak na blázna. Málokdo si uvědomuje, jaká je to dřina, doživotní práce.

Podle čeho jste vybral tento zámek?

Protože je renesanční. Je z roku 1610, je to přechod z hradu do zámku, proto tady mám obrannou věž. Barokní zámky nemají funkční věž. Jsou tady vidět ještě prvky středověku.

Jak dlouho jste ho sháněl?

Dva roky. Je to věc, kterou člověk kupuje jednou za život. Koupil jsem zámek v lednu 2005. Třetí sezonu tady pracuji. Jsem takový památkář, mě mají památkáři rádi. Vědí, že to chci dát do původního stavu. Repasuji dveře, okna. Všechno přizpůsobuji období, každý detail. To musí mít atmosféru, i v částech, kde plánuji penzion.

Jaký je tedy váš záměr?

V části bývalých koníren, naproti zámecké budovy, bude malý penzion. V zámku v přízemí je prostor pro rauty, hostiny, svatby, stylovou kancelář, byt. Sklepy, ve kterých do budoucna plánuji stylovou, hodně dobrou restauraci. Další dvě patra mám na ukazování pro návštěvníky. Stejně tak půdu a věž s hodinovým strojem, který chci také zprovoznit, aby hodiny bimbaly. Máme tu originální krov z roku 1607, předčili jsme tak i Strahovský klášter. Na půdu bych chtěl umístit model Radimi, který nám obec přislíbila. Dalším unikátem je zámecký park s množstvím starých vzácných stromů. To vše chci lidem ukazovat. Protože tady nezůstalo téměř žádné vybavení, veškerý inventář nakupuji, tak, aby prostory, které plánuji otvírat pro veřejnost, byly zaplněné k prvnímu dubnu příštího roku. Téměř vše už mám koupené.

Kde sháníte inventář?

Po starožitnostech tady i v cizině. Toho nábytku z období renesance je strašně málo. Kupuji i kusy, které byly ve špatném stavu, a musím je restaurovat. Sháním doplňky, obrazy. Celé to musí dávat nějaký smysl. Čas je problém, než to člověk objede, sežene…

Kdo vám restauruje?

Něco už je, něco si nechám, něco restaurátoři od starožitníků, kde nakupuji, něco restaurátoři, kteří restaurují pro památkový ústav. Já nechci mít všechno restaurované, to není dobrý. Restauruji jenom to, co je totálně zničený. To, co má svoji patinu, tak ať ji to má. To není dobrý, aby bylo všechno naleštěný.

Máte přesnou představu o vzhledu jednotlivých místností?

Vizi jsem měl. Sbírám pořád inspiraci, jezdím po hradech a zámcích. Ve Francii jsem si svoji představu doladil, protože ve Francii byla renesance strašně silná. Tam jsem si udělal představu, jak by ten zámek měl vypadat. Mám naprosto jasno. Konzultoval jsem minimálně, historii studuji a informace sháním z jakékoliv dostupné literatury.

Co považujete v životě za podstatné?

Vzdělání je nejpodstatnější. Nesnažím se konkurovat něčemu, na co nemám. Někdy musí člověk dopadnout až na dno, aby věděl, kde jsou jeho možnosti.