Někdo mu dal do tlamy žíravinu. Pojem někdo ve smyslu zcela neznámý pachatel není úplně přesný. Hovoří se o tom, že tuto zrůdnost udělal člověk jako mstu za nevydařený vztah. Obvinění ale bude moct být vznesené až po prošetření případu policií.

Po podání neznámé žíraviny měl psík poleptaný jazyk, sliznice, jícen. Podstoupil operaci a několikrát za den dostával tekutou stravu přímo do žaludku. Dostal se do záchranného depozitu u Zásmuk, kde doufali, že se rány zhojí, aby mohl Maxík do budoucna přijímat stravu přirozenou cestou a žít plnohodnotný psí život v milující rodině, kterou mu záchranáři chtěli najít. Jenže ke šťastnému konci této cesty se Maxík nedostal. Přestože s těžkým a bolestivým poraněním bojoval několik dní velmi statečně. Nejen na sociálních sítích se zvedla vlna emocí.

„Maxík byl skvělý pes. I přesto, že mu člověk ublížil, na lidi nezanevřel. Když byl na klinice, byl úžasně optimistický a vypadalo to tak nadějně,“ popsala Naďa Zahajská, která o pejska po úrazu pečovala.

„Nejhorší stvoření na světě je bohužel člověk. Přitom pes ho bezmezně a bezpodmínečně miluje. Už toho začíná být hodně, měly by se konečně změnit zákony na ochranu zvířat,“ ozývají se lidé. „Naprosto souhlasím,“ přidává se například Markéta Sedláčková. „Doufám, Maxíčku, že ten, kdo ti toto způsobil, dopadne ještě hůř než ty,“ přidává se Alena Prausová. „Tohle může udělat jen lidská zrůda,“ komentovala Monika Kožinová. „Považuji to za svinstvo. Někteří lidé jsou opravdu bezcitné zrůdy,“ dodává Eva Wollmanová.

V souvislosti s Maxíkovou smrtí se lidem samozřejmě vybavují další případy týraných zvířat. Pokud je naděje, že zvíře útok pachatele přežije, a není jím zrovna právě páníček, majitelé zvířat se pochopitelně snaží o záchranu. Ta leckdy není levná a nezřídka na to v danou chvíli rodinám mohou chybět prostředky. V některých případech se obrací na veřejnost s prosbou o finanční příspěvek například na nákladnější operaci.

Mezi Kolíňáky tak vznikl nápad, že by podobná sbírka mohla probíhat permanentně a střádaly by se na ni peníze na to, aby z nich bylo možné zaplatit soukromou detektivní službu. To se líbí například Zdeňkovi Charvátovi. „Psát pod informaci o týraném zvířeti smutné smajlíky a slova o lidských zrůdách už tomu psovi nepomůže a nepomůže ani žádnému jinému zvířeti, které může stihnout podobný osud. Chce to udělat něco preventivně. Třeba nějakou tu soukromou detektivní službu, která by se případem důkladně zabývala a byla by o hodně větší naděje, že se viník dostane před soud a budou na něj i důkazy,“ soudí Zdeněk Charvát.