Mezitím přijíždí taxík, vystupuje starší žena o dvou holích, pomáhá jí mladík, který patrně nebude jejím vnukem, protože mu říká „Děkuji vám pane.“ Sestřička v té chvíli vysvětluje muži středních let, že na první dávku si musí vyplnit dotazník, na druhou už to třeba není.

Lidé ve frontě si mezi sebou povídají, že přijít v sedm hodin už je dlouho (očkuje se od půl osmé). Rozestupy mezi sebou nemají prakticky žádné.

Covidové oddělení nemocnice. Ilustrační snímek
Epidemie zrychluje. Počet hospitalizovaných s covidem se blíží pěti tisícům

Přichází mladá žena, jde na první dávku. „Byla jsem těhotná, takže jsem nemohla. Nejsem úplně odpůrce očkování. Myslím, že bychom si s onemocněním v našem věku poradili, ale jdu se nechat očkovat, abych za chvíli nemusela mít testy i do Tesca,“ říká.

Mladého muže ve frontě kousek před ní přivedl do očkovacího centra podobný důvod. „Vždyť si ani na pivo nemůžu dojít. Teď jsem byl v Praze a všude to chtějí. V zaměstnání to po nás zatím nevyžadují, ale to může přijít. Je to tak dobrovolné, že všichni musíme povinně,“ dodává.

Profesorka Milena Králíčková, lékařka a zvolená rektorka Univerzity Karlovy
Profesorka Milena Králíčková: Očkování určitě ano, ale nepovinné

Další mladý muž říká: „Pokud přispěji k tomu, že se situace zlepší… Možná i kvůli tomu sem jdu, ale myslím si, že to vliv mít moc nebude.“ Podle svých slov má dvě děti, tak aby s nimi mohl kamkoli chodit. „Děti očkovat nenechám, zatím jsou malinké, tři a šest let,“ doplňuje.

V pravé poledne stál na chodbě očkovacího místa jeden člověk.