Oficiální myslivecký rok se počítá od 1. dubna do 31. března následujícího roku. „Ovšem některé druhy zvěře se loví celoročně či dobou lovu přesahují zmíněnou loveckou sezonu - liška, prase,“ vysvětlila.
Aktuálně tak myslivci mohou lovit několik druhů zvěře, podotkla. Může se jednat například o jelena evropského, daňka skrvnitého, prase divoké…
Na otázku, zda se ve středních Čechách přemnožil nějaký druh zvěře, však není jednoduché odpovědět. Zatímco v některých okresech takové problémy nejsou, jinde je evidují. „Dle místa a ročního období jde velmi lokální záležitost. Zvěř se zdržuje na místech, kde má dobré životní podmínky, například dostatek potravy,“ řekla Martina Novotná.
Na Kolínsku problém s přemnoženou zvěří není, uvedl Jaroslav Tomášek, který působí jako předseda Okresního mysliveckého spolu Českomoravské myslivecké jednoty. „Třeba na Kostelecku jsou zvýšené počty u černé zvěře, ale ubývá srnčí zvěř. Naopak dančí zvěř se rozšiřuje do lokalit, kde se dříve nevyskytovala,“ řekl. Situace ani není špatná u drobné zvěře. „Někde se objevil zajíc, bažant, i po letošním suchém roku. Není to tak špatné, jak se říká,“ dodal.
Na Mělnicku mají problém s mufloní a dančí zvěří, která je přemnožená. „Problém je především na zemědělských plodinách, kde zvěř napáchá škody – velké stádo vyrazí na pole a částečně ho zdemoluje,“ popsal problémy Jiří Hakl, který je vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství na mělnickém městském úřadu.
Na Mladoboleslavsku je přemnožená černá zvěř, což je podle Karla Bendla ze Správy městských lesů v Benátkách nad Jizerou problém, který se týká velké části středních Čech. Vedle toho zaznamenal i vysoké stavy srnčí zvěře. „Jsou to velká zvířata, mohou lépe migrovat za potravou i vodou. Menší živočichové mají smůlu, jsou závislí na místních zdrojích a ty často vyschly,“ řekl Karel Bendl. Často proto přikrmují srnčí zvěř z toho důvodu, aby se vyhnuli škodám, které by mohla napáchat. „Černá zvěř ale škodí druhotně, ta neokusuje hospodářské dřeviny, ale třeba hledá v zemi ponravy – takže takhle prasata poškodí celou paseku, když ji rozryjí,“ vysvětlil. Stejně tak mohou prasata poškodit oplocení, takže se k malým stromkům dostanou zajíci a srnky.
Myslivců se ale týká celá řada kontrol. „Samozřejmě myslivec musí při nakládání se zbraní dodržovat zákon o zbraních a střelivu – tzn. např. od určitého počtu zbraní musí vlastnit a používat danou velikost trezoru, dále např. nosit takovou zbraň a využívat, jakou mu dovoluje jeho skupina zbrojního průkazu atd.,“ uvedla Martina Novotná.
Kontrolu pak provádí buď samotná policie, případně myslivecká stráž. „Mají právo kontrolovat, zda se myslivec chová v souladu se zákonem - zda není pod vlivem alkoholu, nepoužívá nepovolené způsoby lovu a podobně. Kontroly jsou v posledních letech velmi časté a již běžnou záležitostí,“ podotkla.
Zda myslivci loví, co v dané období mohou, hlídá obec s rozšířenou působností. „Kontroluje soulad s plánem mysliveckého hospodaření, který má také svůj schvalovací proces,“ vysvětlila.
Při honu je třeba myslet na bezpečnost. „Samotná společná lovecká akce má velmi přísná bezpečnostní pravidla, která vždy na začátku zopakuje vedoucí honu, který má právo vyloučit účastníka, který tyto pravidla není ochoten akceptovat,“ uvedla Martina Novotná. Pro signalizaci v průběhu lovu používají myslivci lovecké rohy, což je tradičnější způsob – nevylučuje se ale s použitím moderní techniky, třeba vysílaček či reflexního oblečení.
