„Archivní průzkum potvrdil existenci pečeti obce Přehvozdí. Doklady představují otisky pečeti v archivních fondech Národního archivu v Praze – konkrétně se jedná o otisky pečeti barvou na kartonový podklad v Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1841," připomněl starosta obce Přehvozdí Václav Bažant.

Návrh nových symbolů připravil heraldik Jan Tejkal. Poté byly předložené Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Parlamentu, který jejich udělení doporučil.
„Nejstarší písemná zpráva o naší obci pochází z doby, kdy ves patřila k nedaleké tvrzi Hošť a vlastnil ji zeman Bohumil Hájek. Manskou tvrz i se vsí v roce 1415, tedy právě před 600 lety, Bohumil Hájek prodal Strachotovi Trčkovi z Kralovic. Rodina Trčků ji pak měla v držení ještě po celou dobu husitských válek," upřesnila přehvozdská zastupitelka Petra Škopková-Doležalová.

Je ovšem zřejmé, že osada tu byla již dlouho před tímto datem. Původní historické jádro vesnice se dochovalo dodnes. Tvoří jej historicky cenný areál statku čp. 13 s roubeným špejcharem a výměnkem.

Přehvozdí je pojmenované podle lesů, které se dodnes rozprostírají všude kolem. Před těmito hvozdy obec vznikla a původně se jmenovala Přehvozd. Obec, která patří do okresu Kolín, byla dlouho součástí černokosteleckého panství. To vlastnil nejprve rod Smiřických, po bělohorské bitvě přešlo do majetku Liechtensteinů. V Přehvozdí je dnes hlášeno k trvalému pobytu 272 obyvatel. Běžné záležitosti týkající se každodenního života pro ně zajišťuje jako obec s rozšířenou působností pět kilometrů vzdálený Český Brod.