„Měli jsme obrovské štěstí na počasí, které ještě ráno vypadalo naprostou zoufale. Nakonec jsme si ale nic lepšího v rámci současných podmínek nemohli přát. Byla samozřejmě zima, ale kluci i v tomto počasí vydrželi. Přes bitvu dokonce i vysvitlo sluníčko a v neděli přišel vítr, takže krásně uschly stany,“ tehdy si pochvaloval vedoucí pořádající skupiny historického šermu Páni z Kolína Miroslav Horáček.

A pravda. V jednu chvíli se nad bojovníky stahoval obří mrak hrozící minimálně krupobitím, ale nakonec si svou trasu rozmyslel, obeplul Kolín a zamířil shodit své kapky neznámo kam. A tak nakonec velká dešťová smršť nezasáhla ani diváky, ani nikoho z účinkujících, kteří dorazili nejen ze všech koutů Čech a Moravy, ale i ze Slovenska, Polska či Německa. Slováci do Kolína mířili přímo z Itálie, kde měli vystoupení.

Diváci si mohli spokojeně odnést nejen zážitky z bitvy, ale i pamětní přívěšky či nějaký ten zajímavý výrobek z dobového tržiště. Anebo vizi do budoucna z tajemné věštírny a dalšího doprovodného programu.

Vlastní bitva i třeba turnaj na koních, při němž se na mokré trávě musel dávat podstatně větší pozor na pády, se obešly bez vážnějších zranění. Úrazy typu vyvrácený palec nebo menší sečné rány se při podobných akcích přihodí a šermíři jim obvykle nepřikládají velký význam, důležité podle Horáčka je, že všechno byla lehká zranění.

I kvůli úrazům mají Páni z Kolína už od prvního ročníku bitvy drobný rituál v podobě zapálení svíčky v chrámu sv. Bartoloměje. A jak vidno, tentokrát to pomohlo i na počasí. „Svíčku chodím zapalovat už od prvního ročníku. Tehdy bylo při podobných akcích v republice sedm mrtvých,“ podotkl Miroslav Horáček s tím, že Kolínu se vážná zranění či dokonce úmrtí při podobných akcí naštěstí vyhýbají.