Radnice si od toho slibuje schopnost operativně reagovat na nepořádek ve městě. Pracovníků z řad nezaměstnaných bude něco přes dvacet, rozdělí se do šesti čet.
Kromě toho chce uklidit takové oblasti, které jsou dlouhodobě v tomto ohledu bolavé. Kolínský starosta Vít Rakušan za takové lokality označil například příjezdové cesty do Kolína, kde se ve škarpách kupí nepořádek. Autorem myšlenky vytvořit tyto pracovní čety v Kolíně je ředitel kolínského úřadu práce Jan Máslík. Ten však podotknul, že toto řešení není v prostředí České republiky nikterak nové. „Opatření v podobě sociálních firem technických služeb jsou v běhu řadu let v rámci celé České republice," řekl.
Zároveň dodal, že v případě Kolína se jedná o specifickou situaci. Měl na mysli fakt, že město jako takové neprovozuje své technické služby. „Jsem velmi rád, že se podařilo po dohodě s městem Kolín a společností AVE najít konstruktivní řešení," řekl. Starosta Vít Rakušan v našem rozhovoru ohledně programového prohlášení města již před časem zmínil, že pro vytvoření úklidových čet potřebovalo město souhlas s firmou AVE Kolín, která úklid ve městě zajišťuje.
V říjnu by ale nemusely úklidové čety skončit, řekl Jan Máslík. „Je snahou našeho úřady podpořit reálně co největší počet uchazečů, nabídka učiněná městu Kolínu činí 100 míst pro úklid veřejných prostranství. Je naším cílem získat potřebné finance i pro příští roky," vysvětlil ředitel kolínského úřadu práce.
O úklidových četách z řad nezaměstnaných jsme si popovídali s ředitelem úřadu práce Janem Máslíkem.
V rámci veřejně prospěšných prací jste vymysleli úklidové čety, které budou tvořit nezaměstnaní. Jak vás tato myšlenka napadla?
Ta myšlenka není nijak originální, jedná se o reakci na strukturální problém nezaměstnanosti, resp. vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání. Opatření v podobě sociálních firem technických služeb jsou v běhu řadu let v rámci celé ČR. V případě města Kolína jsme trochu ve specifické situaci a já jsem velmi rád, že se podařilo po dohodě s městem Kolín a společností AVE najít konstruktivní řešení.
Jak je na tom Kolín co do vzdělání nezaměstnaných?
Dlouhodobě je v evidenci zhruba 30 procent občanů se základním vzděláním a dalších 40 procent vyučených. Poptávka po pomocných a nekvalifikovaných pracovnících klesá, v průmyslu je nahrazována automatizací. Její mzdové ohodnocení je velmi nízké a s ohledem na životní náklady nezajímavé pro nezaměstnané.
Proč zrovna úklid?
Na jedné straně vnímám tak jako řada dalších spoluobčanů velké příležitosti při péči o veřejný majetek, úklid, údržbu. Na straně druhé je tu řada (několik set) dlouhodobě nezaměstnaných spoluobčanů pobývajících na kolínských ubytovnách bez reálné šance na uplatnění, kteří ztratili pracovní návyky a přežívají bez dalšího konkrétního cíle ze dne na den díky dávkám hmotné nouze. Tito uchazeči potřebují získat zpět ztracené pracovní návyky a některou z aktuálně poptávaných dovedností na trhu práce. Bez jejich aktivizace budou nadále schopni zastávat ve většině případů pouze práci pomocného charakteru, ta, jak již bylo řečeno, se však téměř nenabízí. Vytvořením těchto čet tak reagujeme na veřejnou poptávku po upravenějším městě Kolíně a zároveň vytváříme pracovní příležitosti pro jinak těžko umístitelné uchazeče. Nástup do zaměstnání, byť dotovaného, je z hlediska daňových poplatníků efektivnější než vyplácení dávek.
Jak dlouho budou čety pracovat, jak dlouho se s četami počítá? Bude možné je udržovat i do budoucnosti?
Prozatímní dohoda je uzavřena na zhruba 20 pracovníků do října 2015. Je třeba vše řádně odzkoušet a odladit. Náš úřad se snaží podpořit reálně co největší počet uchazečů, nabídka učiněná městu Kolínu činí 100 míst pro úklid veřejných prostranství. Je naším cílem získat potřebné finance i pro příští roky.
Podle čeho vytipováváte klienty úřadu práce, kteří se projektu zúčastní?
Jedná se v naprosté většině o klienty dávek hmotné nouze pobývající ve městě Kolíně, resp. o dlouhodobě evidované uchazeče o zaměstnání s nižším dosaženým vzděláním. Díky personálnímu posílení první linie našeho úřadu v roce 2014 je nyní každá žádost v terénu kontrolována. Výsledkem kontrol je znatelný pokles vyplácených dávek a řada podaných trestních oznámení, děje se tak i díky intenzivní spolupráci s PČR a osobní iniciativě jejího velitele plukovníka Jiřího Fejfara. Posledním hmatatelným výstupem je odhalení 11 klientů, jejichž výdělky za sběr kovů nebyly úřadu nahlášeny. Výsledkem je vyčíslení přeplatků, odejmutí dávek na tři měsíce všem těmto osobám a v jednom případě i podané trestní oznámení. Nechceme však jít pouze cestou přísných kontrol, je naší povinností nacházet a navrhovat řešení pro dlouhodobě nezaměstnané. Vytvoření takových čet je jednou z cest, kudy chceme dál pokračovat.
Je pro klienty tato práce zajímavá z finančního hlediska?
Měsíčně si mohou vydělat 10 200 korun hrubého, což je o 1000 korun víc než je nejnižší úroveň minimální mzdy. Prostředky budou poskytnuty z evropských peněz. Smyslem je mimo jiné i plnění odvodů do důchodového systému. Aktuální data ohledně nesplnění podmínek pro přiznání nároku na výplatu důchodu nejsou příliš lichotivá a v případě dlouhodobě nezaměstnaných tak hrozí i v budoucnu další sociální problém spojený právě s těmito klienty, realizace pracovních čet tak přináší i další kladné efekty.