Ve sněmovně je sedm stran. Hovoří se o složitém koaličním vyjednávání, scénu prý ovládlo hodně subjektů, které nechtějí spolupracovat. Souhlasíte s tím? Jak problematiku vidíte?

VS: Každé koaliční vyjednávání je složité. Pokud se ale partneři chtějí domluvit, domluví se vždy. Sedm subjektů nemusí být v Poslanecké sněmovně konečným číslem, momentálně je v rozkladu vítěz voleb, umím si dobře představit, že vznikne minimálně osm poslaneckých klubů. Zajímavější ale je, že několik subjektů deklaruje, že nyní vládnout vůbec nechce například ODS, Úsvit přímé demokracie, do vlády se podle slov předsedy Babiše nechce ani hnutí ANO. To jde samo proti podstatě existence politických stran, jejichž cílem je získat co největší podíl na moci. Takže nyní musíme počkat na to, zda někdo vůbec bude chtít vládu sestavovat a vládní odpovědnost přijmout. Pokud ne, čekají nás další volby.

JK: Ve Sněmovně máme sedm stran, počet, kterému jsme trochu odvykli. Zároveň je to důsledek našeho volebního systému, který je nastaven tak, aby umožnil reprezentaci všech výraznějších proudů ve společnosti. Čistě matematicky je samozřejmě počet uskutečnitelných koalic vysoký, ovšem podíváme-li se například na programy stran, není počet možných kombinací nijak vysoký. Je pravda, že už před volbami celá řada uskupení vyhlašovala, že po volbách nepůjdou do koalice s tou či onou stranou, nicméně tato prohlášení je nutno brát částečně s rezervou jako součást volebního boje. Zejména volebně silná uskupení si pomalu ale jistě začala uvědomovat a přijímat svoji zodpovědnost za budoucnost země. Proto věřím, že se nakonec vládu sestavit podaří. Pokud ne, bude to bohužel naši republiku stát nějaké peníze za další volby.

Mezi vítěznými stranami jsou nové subjekty jako ANO 2011 nebo Úsvit přímé demokracie. Naopak tradiční strana jako ODS zcela zapadla. Čím to podle vás je?

VS: Lidé jsou nespokojení se stavem politiky, se situací uvnitř politických stran. Žádná ze stran, které již byly ve Sněmovně zastoupené, nebyla bez korupčního skandálu. Je lhostejné, zda šlo o skandály podložené či policií uměle vymyšlené, to je v tomto případě irelevantní. Voliči svojí volbou vyjádřili nesouhlas s korupčním chováním. A zároveň se mylně domnívají, že nové politické strany či hnutí jsou čisté a nezkorumpovatelné, stejně jako jejich lídři. Po čase pochopí, že každý je zkorumpovatelný, bez ohledu na počet miliard na svém kontě příklad italského expremiéra Berlusconiho je nejviditelnějším. A jakmile většina voličů pochopí, že změnu zajistí jen poctivá dennodenní práce nejen politiků, ale i nás, voličů, vrátíme se na cestu vytváření klasické parlamentní demokracie.

JK: Takřka v každých volbách se objevil dočasně nějaký subjekt, který nabízel, že přinese změnu ať už formy nebo obsahu politiky. Stačí připomenout strany jako např. Unie svobody, Zelení, Věci veřejné. Voliči mají bohužel stále pocit, že jednou přijde nějaký spasitel, který dá věci do pořádku a vyčistí pověstný Augiášův chlév politiky. To je však nereálná představa. Politiku dělají lidé, a proto bude vždy trpět neduhy plynoucími z lidské povahy. Politické strany se musí vrátit mezi lidi, začít se věnovat skutečné práci, zbavit se všech „kmotrů" a osekat „penězovody" pak získají znovu důvěru voličů.

Volební účast je zhruba šedesát procent. Jak se v posledních letech účast vyvíjela, je podle vás šedesát procent hodně?

VS: Voleb do Poslanecké sněmovny se tradičně účastní kolem 60% voličů. V roce 2002 to bylo 58%, o čtyři roky později 64%, v minulých volbách 62%. Letošní pokles není tak dramatický a myslím, že je dán především velmi špatně stanoveným termínem, o tom jsme se již v jednom z předchozích rozhovorů bavili. Důvodem nízké účasti může být i celková frustrace obyvatel z politiky.

JK: Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu kolem 60 procent můžeme považovat fakticky za běžnou. Tu letošní ovlivnil bezpochyby prezident republiky vyhlášením termínu voleb na víkend spojený se státním svátkem a školními prázdninami. Celá řada voličů si však naštěstí nenechala své právo rozhodovat o vývoji ve státě vzít a volila i mimo své bydliště za pomoci voličského průkazu to je potřeba ocenit.

Dokážete odhadnout vítěznou koalici? Hovoří se jak o pravicovém scénáři, tak o levicovém. Jak to podle vás dopadne?

VS: Nedokážu. Ještě v den vyhlášení výsledků voleb bych se o to pokusil, ale dnes, poté, co vítězové voleb ani nevědí, kdo má řídit jejich stranu, pochybuji, že mají jasno v tom, kdo má řídit stát. Je tak možné, že zažijeme další z mnoha překvapení, která nám politici v posledních letech připravují.

JK: Odhadování vítězné koalice takto krátce po volbách je na stejné úrovni jako věštění z křišťálové koule, takže zatím ne, zejména s ohledem na vývoj uvnitř sociální demokracie. Každopádně by bylo vhodné, aby první šanci na sestavení vlády dostala ČSSD jako vítěz voleb. Pokud neuspěje, měl by na sebe zodpovědnost převzít pan Babiš a jeho strana. Bez jedné z těchto dvou momentálně volebně nejúspěšnějších stran se bude vládní koalice skládat jen velmi obtížně.