O těchto tématech jsme si popovídali s Vladimírem Srbem, kolínským politologem a prorektorem Vysoké školy politických a společenských věd v Kolíně.
Sněmovna se rozpustila v trochu nešťastný okamžik. Nové volby by totiž mohly být vyhlášeny 25. a 26. října, v době před podzimními prázdninami. Ovlivní to podle vás volební účast a volební výsledek?
Určitě. Navíc nepůjde jen o prázdniny, ale i o prodloužený víkend, v pondělí je státní svátek, den volna i pro svobodné a bezdětné voliče. Ale tentokrát sehraje roli i velké znechucení voličů z politiky samotné, z krize uvnitř politických stran a z vývoje v posledních týdnech. Je ale možné, že pan prezident si vybral tento termín záměrně, symbolicky může pověřit sestavením vlády nového premiéra v den oslav vzniku československého státu, může se tak pokusit i tento termín využít pro své záměry. Je také možné, že se dočkáme nejnižší volební účasti při sněmovních volbách v dějinách samostatné České republiky, pokud se politickým stranám nepodaří včas zmobilizovat voliče.
Pavel Bém v projevu předpovídal, že ODS u voleb propadne. Sdílíte tento názor?
ODS zcela jistě nepatří k favoritům voleb, dokonce se může stát, že bude vůbec ráda, pokud překročí hranici 5% hlasů nutnou pro získání alespoň nějakých mandátů.
Je podle vás možné stranu „restartovat", nebo u voličů definitivně prohrála?
Každou stranu lze „restartovat", stejně tak lze každou stranu i definitivně pohřbít.
Co by takový restart měl zahrnovat?
Aby ODS postupně získávala veřejnost zpět na svoji stranu, je třeba, aby komplexně přehodnotila svoji personální politiku a vzpomněla si na staré časy svého zrodu, kdy byla nositelkou zásadních myšlenek a idejí formujících stát. To posledních několik let není, podobně jako většina ostatních politických stran. Bude záležet i na mnoha dalších okolnostech, ale ty hlavní jsem právě zmínil.
Pro rozpuštění sněmovny hlasovalo 140 poslanců, proti bylo pouhých sedm. I přes vyjádření poslanců se však očekával těsnější boj. Co je podle vás důvodem, že se poslanci dobrovolně vzdali mandátů a sněmovna se rozpustila?
Myslím, že chaos, zmatek a neschopnost výrazné části politiků reagovat na aktuální situaci už unavila poslance natolik, že pro ně budou volby nejlepším řešením. Když si uvědomíme, že v České republice máme nestabilní politickou situaci přibližně deset let (od roku 2003 máme sedmého premiéra, osmou vládu a měsíce politických krizí), potom by vidina alespoň chvilkového klidu po volbách pokud vůbec nastane mohla sehrát rovněž svoji roli při rozhodování tak výrazné většiny zákonodárců, která podpořila poprvé v našich novodobých dějinách rozpuštění dolní komory parlamentu.
Miroslava Němcová varovala před lobby solárníků, senát totiž bude hlasovat o zákonu o obnovitelných zdrojích, který by jim výrazně přiškrtil příjmy. V senátu převažuje levice, společnost je zaměřena proti solárnímu byznysu. Myslíte si, že by i toto mohlo ovlivnit výsledek podzimních předčasných voleb?
Víte, v politice hraje roli úplně vše. Nejen solární lobby, ale i všechny další zájmové skupiny budou chtít využít bezvládí k prosazení vlastních požadavků, které nebudou ku prospěchu většiny občanů, ale jen úzkých elitních skupin společnosti. To je průvodní jev každé podobné krize. Levicový volič může být čtyři roky roztrpčený z kroků pravicové vlády, pravicový volič považuje zase logicky levicovou vládu za špatnou ale když nevládne nikdo s legitimní oporou voličů (a to se, bohužel, v ČR stává poměrně často), je ohrožen chod republiky i základy naší státnosti a může být ohrožena také samotná demokracie.
Zákonodárnou moc má v České republice parlament, který tvoří dvě komory. Jedna komora ale nyní neexistuje. Jaké jsou mechanismy přijímání nových zákonů v této době? Pamatuje na tuto eventualitu systém, nebo se počká do složení nové sněmovny?
V době, kdy se rozpustí Poslanecká sněmovna Parlamentu, je tu ještě komora druhá, Senát. Ten má při neexistenci Sněmovny právo přijímat tzv. zákonná opatření s platností zákonů, nová Sněmovna však musí tato opatření po svém ustavení schválit. Pokud je odmítne, okamžitě přestávají platit. Institut zákonných opatření má na našem území nepříliš pozitivní tradici takto bylo například schváleno i nejedno represivní opatření před rokem 1989, kdy mezi jednáním parlamentu rozhodovalo jen jeho předsednictvo. I proto doufám, že zákonných opatření Senát příliš moc nepřijme.
Politické strany počítají s kampaní na sociálních sítích, inspirovali se při prezidentské volbě. Mají skutečně sociální sítě takovou moc, když mladí lidé, kteří jsou uživateli těchto sítí, volit spíše nechodí?
Sociální sítě mají dnes velkou moc, některé politické strany se o internet přímo opírají. Věci veřejné se pokusily hrát si na tzv. klikací demokracii a uvěřilo jim to v minulých volbách poměrně dost voličů. V Německu je dnes výraznou i tamní pirátská strana, opírající se téměř výhradně o virtuální svět. Ale pokud půjdou volit opět především starší voliči, ovládnutí sociálních sítí na vítězství ve volbách stačit nebude.
Dnes již drtivá většina stran najímá na volební kampaně experty ze sektoru Public Relations. Člověk by lehce nabyl dojmu, že už nejde o předvolební závazky a sliby, ale rovnou o marketing. Jak to vidíte vy? Lze kampaně brát vážně, nebo to jsou pouze reklamy?
Obávám se, že lehce nabytý dojem, o kterém mluvíte, se stal realitou. Už před několika lety jsem měl možnost na několika vědeckých konferencích diskutovat se svými kolegy o stavu, který se dá zjednodušeně popsat tak, že pro politické strany jsou programy ničím a hlasy vším. Stranám přestává jít o podstatu politického boje, jde jim jen o zisk maximálního počtu hlasů, s hlasy totiž přicházejí peníze, posty a pokušení korupce. Chybí nám představení různých vizí, podle kterých bychom se rozhodovali. Až budou politické strany vydávat peníze na reklamu, která bude mít za cíl přesvědčit voliče o tom, že právě jejich program je nejlepší a proč, potom poznáme, že se politika vrací ke svému původnímu cíli.
Máte nějaký tip na složení sněmovny? Která strana by mohla být nejsilnější? Bude spíše levicová, nebo pravicová?
Politologie není šarlatánství, ale i když to stále mnoho lidí z neznalosti zesměšňuje seriózní věda, proto nedokážu přesně říci, jak volby dopadnou. Za ty dva měsíce může propuknout mnoho dalších skandálů (v roce 2006 se do volebního boje vložili i někteří policisté slavnou Kubiceho zprávou a jak vidíme, policie ovlivňuje politické zápolení i letos), které mohou totálně změnit politické preference voličů. Pokud by se volby konaly dnes, patrně by drtivě vyhrála ČSSD s KSČM, ale v říjnu může být vše jinak.
Klaus se dost možná vrátí do vysoké politiky se svým hnutím, návrat do ODS naprosto vyloučil. Jakou dáváte naději na úspěch Klausově novému projektu?
Pan exprezident Klaus je velmi silnou osobností, která by se po politickém návratu jistě mohla stát opět jedním z hlavních hráčů parlamentní politiky. Ale jak se ukázalo ve volbách 2010 na příkladu strany pana prezidenta Zemana, ani silná osobnost nemusí zaručit úspěch, jeho strana se tehdy do Sněmovny nedostala. Ale v politice se nic nedá vyloučit, i proto bude jistě zajímavé sledovat vývoj v příštích týdnech, možná nás ještě v mnohém překvapí.
