Při našem předposledním rozhovoru jste řekl, že i bez důvěry může Rusnok se svými ministry omezeně vládnout. Prošlo třeba schválení Klausové coby velvyslankyně. Co ještě může Rusnok stihnout, než budou volby? Jak se to dotkne schvalování rozpočtu?
Prošlo nejen schválení Livie Klausové jako velvyslankyně na Slovensko, ale také Vladimíra Remka do Moskvy řekl bych, že Miloš Zeman tímto symbolicky dokonal porážku Karla Schwarzenberga a s ním de facto celé pravice z prezidentských voleb. Navíc to vypadá, že v chystaných volbách uspěje velmi výrazně levice, takže se dočkáme přesunu onoho pomyslného politického kyvadla zprava doleva. K tomu je samozřejmě nutno dodat, že změny vlád zleva doprava nebo obráceně jsou v demokracii obvyklé a u států, které si prošly změnou režimu od nedemokratického k demokratickému, bývá teprve několikanásobná změna považována za ukazatel konsolidace demokracie. Je rovněž ale nutno dodat, že způsob, kterým došlo k pádu vlády a kterým zřejmě dojde k předčasným volbám, není úplně ideální.
Co tím myslíte?
Rusnokova vláda pak může i v demisi a bez důvěry v klidu spravovat zemi, neměla by však činit žádná závažná politická rozhodnutí, jako například řešit dostavbu Temelína a podobně. Samozřejmě jedna z jejích nejdůležitějších rolí předkládání a prosazování zákonů v Parlamentu je velmi výrazně omezena tím, že za ní nestojí žádná parlamentní většina. Pokud jde o schvalování státní rozpočtu na příští rok, vláda ho samozřejmě připraví a předloží Poslanecké sněmovně tuto povinnost má do konce září. Problém bude ovšem v tom, jestli bude v termínu předložení návrhu rozpočtu už nová Sněmovna existovat. Ale bude asi lepší nepředbíhat událostem…
Kdy by teoreticky mohly být volby nejdříve? Troufnete si odhadnout, jak by mohlo složení parlamentu vypadat? Lidé často nadávají, že moc volitelných stran na české politické scéně už nezbylo.
Kdy budou volby je těžké odpovědět. Obecně platí, že do 60 dnů po rozpuštění Poslanecké sněmovny, tu ovšem rozpouští prezident republiky poté, co se Sněmovna usnese na svém rozpuštění. Nicméně Miloš Zeman naznačil, že nebude nijak otálet a bude se snažit jednat. Takže předpokládám, že pokud se Sněmovna usnese příští týden na svém rozpuštění, volby budou nejpozději do konce října, podle toho, jak se politici dohodnou s prezidentem republiky.
Máte ale osobní tip, jak budou lidé hlasovat?
Odhady výsledků voleb nechávám raději na agentury věnující se průzkumům veřejného mínění. Otázkou bude, jak se ODS vyrovná se svými problémy a jak dopadne boj na pravici. Na levici je to jasnější ČSSD, KSČM, určitě je možný úspěch SPOZ. Černým koněm zůstává ANO pana Babiše.
Strany do dalších voleb chtějí mít transparentní účty. Je to podle vás populismus? Vždyť transparentní účet měl i Fischer a jak to dopadlo: s dluhy ze své prezidentské kampaně zatočil jeho sponzor takovým vkladem, až se v médiích hovořilo o praní špinavých peněz.
Určitá forma populismu to je, nicméně je to aktivita, kterou lze na druhou stranu přivítat. Naprosto ideální by bylo, kdyby strany měly pouze transparentní účty a vše zveřejňovaly online, to je však momentálně ještě vzdálená budoucnost. Smysl by dávalo také omezení výdajů stran na volby uvědomme si, že strany vlastně utrácejí velmi často naše peníze z našich daní.
Zemanovci mají zájem o Rusnoka jako svého kandidáta. Neuškodil by Zemanovcům takový tah, pokud by přijal?
Jiří Rusnok byl dlouho postavou spojovanou s SPOZ, nyní se oficiálně od strany distancoval a strana od něj. Nepředpokládám však, že by přijal pozici na kandidátce on usiluje o pozici v bankovní radě České národní banky, to je pro ekonoma prestižní pozice. Pokud by však přijal, myslím si, že by straně spíše pomohl zejména z pozice premiéra.
Jak je možné, že SPOZ stihli zareagovat jako první a rozjet politickou kampaň? Věděli snad, co se chystá?
Pokud vím, tak první rozjelo kampaň hnutí ANO pana Babiše ten to ostatně v rozhovorech avizoval dlouho dopředu. Celkově však můžeme u stran, které nemají výrazné zastoupení v Parlamentu, očekávat rychlejší reakci na změny. Tyto strany nejsou tolik zatíženy každodenní politikou a volby jsou pro ně klíčovou záležitostí, na niž se chystají.
Hodně se mluví o tom, že největší pravicová strana ODS potřebuje restart, výměnu lídra, ale také samotných politiků. O takovou obměnu se ale pokoušelo více politických stran. Myslíte si, že něco takového je proveditelné?
Již delší dobu můžeme vidět, že české politické strany trpí programovou i personální chudobou. ODS není žádnou výjimkou. Určitý návrat ke kořenům, tedy ke komunální politice a každodenní práci v opozici, bývá často dobrým lékem pro strany, které měly po delší dobu vládní odpovědnost a ztratily do určité míry kontakt s realitou.
Při prezidentských volbách se teoretizovalo, že Facebooková generace může jejich výsledek hodně ovlivnit, to se ale nestalo, nejvíce volily starší generace. Čím to podle vás je? Ztroskotá jednou demokracie na nezájmu?
Jak přesně proběhly volby prezidenta s ohledem na věk voličů bohužel nevíme v rámci prezidentských voleb neproběhly tzv. exit polls průzkumy u voličů odcházejících z volebních místností. Demokracii samozřejmě nezájem škodí. Prvotní problém je v rodinách a školách, kde se politice neučí děti a mladí lidé rozumět a zároveň je nikdo pořádně nevede k tomu, aby se jako občané účastnili na veřejném životě. Tito lidé pak často nechodí volit a později také odmítají možnost třeba kandidovat v komunálních volbách. Řešením by bylo věnovat se ve školách více tzv. politické gramotnosti školy sice dnes mají ve vzdělávacích programech výchovu k občanství, ale podle mého názoru zatím selhávají ve výchově a přípravě příštích občanů.
