Honosnost bankovního ústavu podtrhuje robustní nárožní gloriet, původně součást náročně pojednané zahrady, realizované podle návrhu významného zahradního architekta Františka Thomayera z roku 1912. Po roce 1918 převzal pobočku Bankovní úřad Ministerstva financí a v roce 1926 se stal dům sídlem pobočky Národní banky československé.

František Vencovský ve své knize Dějiny bankovnictví píše: V roce 1887 si pobočku v Kolíně zřídila centrální Rakousko-uherská banka. Tento fakt byl sám o sobě velmi příznačný, protože v celých Čechách měla jen 17 filiálek z celkových 76 a její vstup na zdejší scénu potvrzoval, že se chce podílet na významném kolínském finančním trhu, tak impozantně zpodobněným mezinárodním úspěchem místní úvěrní banky.

Banka byla podle A. V. Prágra zřízena přes odpor vlády nátlakem českých poslanců na tehdejší říšské radě. Brzo se ukázalo, že schopnost bankovního života se osvědčila, neboť záhy vykazovala se tato pobočka čistými zisky, kdežto pobočky v celé řadě německých měst honosily se trvalými schodky. Zdárně se rozvíjela, a proto si roku 1913 postavila velkou budovu na Havlíčkově třídě.

Bývalý palác Rakousko-uherské banky dodnes slouží jako finanční ústav, od roku 1992 je sídlem jedné z bank. V 90. letech 20. století, konkrétně v roce 1996, přibyla k budově přístavba, z jejíhož budování pochází fotografie Kolínského deníku.