Kati tvořili samostatnou skupinu takzvaných snížených lidí. Jejich katovna stávala na Kutnohorském předměstí ve Školské ulici. Domek měl později číslo 52 a byl zbořen v roce 1974. Katovi patřilo pole, zahrádka i louka u cesty do Starého Kolína.

Pranýř býval naproti radnici. Vězení měl Kolín tři: šatlavní, těžší dusík a nejtěžší dolivku. Ta se nacházela ve sklepě šatlavního domu v Židovské ulici - nyní v blízkosti penzionu U Rabína. Tento dům, kde byla také mučírna, stál až do roku 1904.

Odsouzenci byli stínáni na náměstí nebo na vršku, který se dodnes nazývá Na Spravedlnosti. Tady postavili šibenici, odsouzence zde i lámali a pohřbívali.

Kat měl obtížný život. Řemeslo se dědilo, mohl se ženit jen s dcerou kata, v kostele měl vyhrazené místo. Byl ale placen velmi dobře. Na počátku 18. století dostal za lehčí mučení 36 krejcarů, poprava se cenila na 7 zlatých. Tehdy si zedník vydělal za celý den 24 krejcarů.

Katů působila v Kolíně řada. Ve výčtu najdeme, že v roce 1599 zemřel Jiří Křižanovský, po něm vykonával řemeslo Václav Samson do roku 1610, pak Jan Pštros, Jiřík Pragner a mnoho dalších.

V roce 1766 Kolín už neměl hrdelní právo, kat sem docházel kvůli právu útrpnému. To bylo později také zrušeno, konkrétně v roce 1798.

Jiří Červín