Dívky se při tréninku hobby horsingu schází dvakrát týdně v areálu kynologického klubu. Není to náhoda. Mají zde veškeré potřebné zázemí a navíc je jejich trenérkou hlavní výcvikářka místního kynologického klubu Radka Niedermirtlová.

„Dcera dlouho opakovala, že by chtěla nějaký prostor, kde by s kamarádkami mohly tento koníček trénovat. Tak jsem se nakonec rozhodla uvolnit jim dvakrát týdně pro tréninky část areálu našeho kynologického klubu,“ předeslala trenérka.

Mezinárodní závody v hobby horsingu:

| Video: Youtube

Pět dívek, které na trénink v době návštěvy Kolínského deníku přišly, je do hobby horsingu opravdu zapálených. Okamžitě se s chutí vrhají na parkurová cvičení, během kterých své koníky pobízí. Některé mají i bičík. Díky tomu, že si pokaždé svou parkurovou dráhu z překážek na psí agility musí znovu postavit, mají vždy zcela jinou trať. O to větší zábava to pro ně je.

Mladé jezdkyně postupně klusají skrz jednotlivé úseky tratě, kterou si postavily. Když ji mají celou vyzkoušenou, projedou ji najednou. Posléze si všechny vzájemně radí, co by se v které části dalo zlepšit, aby byl jejich výsledek ještě lepší. Všechny sportovkyně se shodují, že je hobby horsing velice baví a ve skupině mají skvělou partu. „Koníky máme jako mazlíčky, staráme se o ně,“ říkají.

Ačkoliv by se to mohlo na první pohled zdát, nejedná se o nahrazovaní snu v podobě jízdy na skutečném koni nebo pečování o jiné zvíře. „Většina holek, co sem chodí, buď jezdí i na živém koni a nebo se svým psem jezdí na oficiální agility závody. Tohle berou jako hobby, jenž je pohltilo,“ konstatovala Radka Niedermirtlová, podle které je to mnohem lepší, než aby seděly domy. „Mají tu spoustu pohybu,“ podotkla.

To oceňuje i Petra Hyblerová, maminka jedné z žokejek, která se na tréninku stará o občerstvení pro dívky. Nezastírá však, že nejdříve dceřino nadšení nesdílela. „Přišlo mi to jako hrozná hloupost. Ale když vidím, jak je to baví, tak jsem ráda. Doma máme na koně i malou stáj a dcera se o ně stará, tak v tom vidím alespoň smysl, že má zábavu,“ podotkla.

Od stovek po tisíce korun

Kdo by chtěl začít s hobby horsingem, v němž se pořádají i závody, musí si v první řadě pořídit to nejdůležitější – tyč s hlavou koníka. Při troše šikovnosti se dá vyrobit vlastní doma. Existují však specializované internetové weby, kde se koníci na hobby horsing dají pořídit již hotové. Obyčejnější varianty se prodávají v rozmezí od několika set korun do zhruba dvou tisíc. Některé verze ale jsou mnohem dražší. Ceny stoupají v závislosti na kvalitě zpracování, kdy se ty dražší již více podobají živým zvířatům. Nejdražší kousky šplhají až k deseti tisícům. „Máme levnějšího koně, co stál asi tisícovku. Teď jsme ale kupovali lepšího za čtyři tisíce. Je to na něm znát, vypadá lépe,“ potvrdila Petra Hyblerová.

Co je Hobby horsing
Jde o aktivitu nejen pro děti, která je populární v mnoha zemích světa. Základem je umělá hlava koně na dřevěné tyči, kterou má jezdec či jezdkyně mezi nohama a následně projíždí stanovenou trať. Sport pochází z Finska. Právě tam tento sport zakotvil natolik, že se zde každoročně koná národní šampionát. Během jezdeckého festivalu v Helsinkách se přidružených soutěží v hobby horsingu zúčastnilo na 5000 lidí.