Procesí o zhruba šedesáti lidech velel alegorický vůz, na kterém byl junácký stan a část potřeb pro úspěšné stanování. Plaňanští Junáci se vydali v sobotu po druhé hodině na krátký pochod za zpěvu junáckých písní, které se ozývaly z rozhlasu. A že si takovou slávu nikdo nenechal ujít. Jak se daří Junákovi v moderní době počítačů? Má stále na co lákat mladé?

Předtím, než se procesí o několika desítkách Junáků vydalo na pochod městysem směrem k jejich klubovně, jsme si s ním chvilku popovídali nejen o pětadvacetiletém jubileu, ale také o tom, jak se Junákům daří zaujmout děti moderní doby.

Plaňanští Junáci jako jedni z prvních v roce 1990 reagovali na změnu režimu a obnovili svoji činnost. „Byli jsme v první vlně obnovy. Junák u nás má dlouhou tradici, takže jsme zareagovali Junák se našich srdcích držel i přesto, že v minulém režimu se mu nedařilo," řekl Josef Komárek.

Plaňanští Junáci oslavili 25 let existence pochodem.Proč jste se rozhodli slavit jubileum zrovna pochodem?

Chtěli jsme se potkat se všemi, včetně těch starších. A napadlo nás, že by průvod mohl být docela fajn.

Přišlo odhadem šedesát lidí, možná i více. To je tradice v Plaňanech skutečně tak silná?

Nevím, jestli jsou úplně všichni Junáci, ale je pravda, že naše středisko má zhruba devadesát členů. Posledních 25 let se v takovém čísle stále držíme.

Určitě spolupracujete s městysem. Co pro veřejnost pořádáte?

Je toho hodně od drakiád až po turnaje v Člověče, nezlob se. Kromě toho organizujeme velký dětský víkend. Snažíme se pomáhat, kde se dá.

Hodně lidí si stěžuje, že dnešní počítačová doba nepřeje podobným aktivitám. Jak to vidíte vy, souhlasíte?

U Junáka je vidět, že se musí také přizpůsobovat. Žít jenom v tom, že vezmeme celtu a půjdeme do lesa, už není tolik lákavé. Musíme umět vytvořit takový program pro děti, vyrážet do různých center, prostě program přizpůsobovat době.

Kdy jste začínal vy?

Právě v tom 90. roce, kdy mi bylo jedenáct.

Změnilo se něco zásadního od vašich dob, kromě toho, že už celtou v lese nezaujmete?

Celé to je o tom umět se přizpůsobit každá generace dětí je jiná. V tom je to kouzlo, navzdory tomu dětem něco předávat dál.

Kdybyste měl vybrat nějaké motto, o čem junáctví je, co byste vybral?

Nejdůležitější je soudržnost a děti k něčemu motivovat. Je to vlastně jejich výchova.