Procesí o zhruba šedesáti lidech velel alegorický vůz, na kterém byl junácký stan a část potřeb pro úspěšné stanování. Plaňanští Junáci se vydali v sobotu po druhé hodině na krátký pochod za zpěvu junáckých písní, které se ozývaly z rozhlasu. A že si takovou slávu nikdo nenechal ujít. Jak se daří Junákovi v moderní době počítačů? Má stále na co lákat mladé?
Předtím, než se procesí o několika desítkách Junáků vydalo na pochod městysem směrem k jejich klubovně, jsme si s ním chvilku popovídali nejen o pětadvacetiletém jubileu, ale také o tom, jak se Junákům daří zaujmout děti moderní doby.
Plaňanští Junáci jako jedni z prvních v roce 1990 reagovali na změnu režimu a obnovili svoji činnost. „Byli jsme v první vlně obnovy. Junák u nás má dlouhou tradici, takže jsme zareagovali Junák se našich srdcích držel i přesto, že v minulém režimu se mu nedařilo," řekl Josef Komárek.
Proč jste se rozhodli slavit jubileum zrovna pochodem?
Chtěli jsme se potkat se všemi, včetně těch starších. A napadlo nás, že by průvod mohl být docela fajn.
Přišlo odhadem šedesát lidí, možná i více. To je tradice v Plaňanech skutečně tak silná?
Nevím, jestli jsou úplně všichni Junáci, ale je pravda, že naše středisko má zhruba devadesát členů. Posledních 25 let se v takovém čísle stále držíme.
Určitě spolupracujete s městysem. Co pro veřejnost pořádáte?
Je toho hodně od drakiád až po turnaje v Člověče, nezlob se. Kromě toho organizujeme velký dětský víkend. Snažíme se pomáhat, kde se dá.
Hodně lidí si stěžuje, že dnešní počítačová doba nepřeje podobným aktivitám. Jak to vidíte vy, souhlasíte?
U Junáka je vidět, že se musí také přizpůsobovat. Žít jenom v tom, že vezmeme celtu a půjdeme do lesa, už není tolik lákavé. Musíme umět vytvořit takový program pro děti, vyrážet do různých center, prostě program přizpůsobovat době.
Kdy jste začínal vy?
Právě v tom 90. roce, kdy mi bylo jedenáct.
Změnilo se něco zásadního od vašich dob, kromě toho, že už celtou v lese nezaujmete?
Celé to je o tom umět se přizpůsobit každá generace dětí je jiná. V tom je to kouzlo, navzdory tomu dětem něco předávat dál.
Kdybyste měl vybrat nějaké motto, o čem junáctví je, co byste vybral?
Nejdůležitější je soudržnost a děti k něčemu motivovat. Je to vlastně jejich výchova.