Jedná se totiž o zbytky klášterního chrámu Panny Marie a konventních budov z bývalého cisterciáského kláštera. Základy konventu byly položeny 13. října 1357 a při slavnosti byl přítomen dokonce sám císař Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi a fundaci potvrdil i papež Inocenc IV. Za doby Karla IV. patřil tento klášter k největším a nejvýznamnějším stavbám na našem území.

Nejvýraznější stavbou klášterního areálu byla gotická katedrála, na ní navazovaly gotické klášterní budovy. Trojlodní bazilika měla půdorys latinského kříže v délce přes 50 metrů, konventní budovy měly čtvercový dvůr. Později byla postavena ke zbytkům zdi gotického kostela jednolodní barokní kaple.

Poslední pozůstatek po katedrále je zbytek gotického pilíře a torzo kaple s průčelím a oknem. Síň s křížovou klenbou a kapitulní síň rozsáhlého klášterního komplexu se dodnes nacházejí v budově současného statku. Po nájezdu husitů v roce 1421 klášter vyhořel a přestal existovat.

Až budeme obdivovat mohutné torzo jednoho ze čtyř sloupů gotické baziliky v Klášterní Skalici, vzpomeňme si na historii jednoho z největších klášterů u nás. A také na Karla IV., který v těchto místech stál v roce 1357.